Klinická adiktologie

Autor: Kamil Kalina a kolektiv

  • Kód produktu: 89784
  • Nakladatelství: Grada Publishing
  • Počet stran: 696
  • Vazba: brož., 17x24 cm
  • ISBN: 978-80-247-4331-8
  • Datum vydání: květen 2015
  • Běžná cena s DPH: 999 Kč
  • Sleva: 10%
  • Ušetříte: 100 Kč
  • Vaše cena s DPH: 899 Kč
ks
    Sleva
    V prodeji

Adiktologie je multidisciplinární vědní obor, který se zaměřuje na prevenci, léčbu a výzkum užívání návykových látek a jiných forem závislostního chování. Téma se neomezuje jen na tradiční oblasti zneužívání alkoholu a nezákonných drog, ale nutně zahrnuje i tabák a nelátkové závislosti, například gambling nebo internetové závislostní poruchy.

Klinická adiktologie se soustředí především na témata, která jsou klíčová pro přímou práci s pacientem či klientem. Jde o „léčbu“ v širším slova smyslu, zaměřenou i na řešení dopadů závislosti na jedince a na společnost a také na sociální reintegraci osob, jež v důsledku takových forem chování strádají. „Závislost je problém s mnoha facetami,“ říká profesor Wolfgang Götz, ředitel EMCDDA. Ukazuje se, že tento problém není možné uchopit z jediného hlediska, jednotným výkladovým modelem, ale vyžaduje více perspektiv, které spolu vzájemně soutěží, doplňují se a sdílejí společné prvky. V tomto smyslu publikace usiluje o rozšíření a prohloubení všech rozměrů integrovaného bio-psycho-sociálního modelu závislosti a léčby, v jehož ohnisku věda i praxe vždy vidí konkrétního člověka, pacienta či klienta, s jeho jedinečným příběhem.

Kniha je jedinou publikací svého druhu na trhu. Je určena studentům i odborníkům, a to jak těm, kdo v oboru teprve začínají, tak těm pokročilým.



OBSAH:



Zkratky

Předmluva (Kamil Kalina)

ČÁST 1

1. Biochemie závislostí (Tomáš Zima)

1.1 Laboratorní vyšetření

1.1.1 Obecná charakteristika

1.1.2 Faktory preanalytické fáze

1.1.3 Odběr materiálu

1.1.4 Analytické metody

1.2 Základní biochemická vyšetření u závislostí a intoxikací

1.3 Laboratorní vyšetření návykových a zneužívaných látek

1.3.1 Léky

1.3.2 Závislost – zneužívané látky

1.4 Orientační nález drog v moči

2. Přehled psychotropních látek a jejich účinků (Jakub Minařík, Vladimír Kmoch)

2.1 Úvod – definice a rozdělení drog

2.1.1 Rozdělení drog dle účinku na psychiku

2.1.2 Rozdělení drog dle míry rizika

2.2 Alkohol

2.2.1 Charakteristika

2.2.2 Rozšíření

2.2.3 Způsoby aplikace

2.2.4 Účinky

2.2.5 Odvykací stav

2.2.6 Rizika

2.2.7 Léčebné intervence

2.3 Opioidy a opiáty

2.3.1 Charakteristika

2.3.2 Rozšíření

2.3.3 Způsoby aplikace

2.3.4 Účinky

2.3.5 Odvykací stav

2.3.6 Rizika

2.3.7 Léčebné intervence

2.3.8 Zástupci

2.4 Zneužívaná farmaka s psychotropním účinkem

2.4.1 Charakteristika

2.4.2 Rozšíření

2.4.3 Způsoby aplikace

2.4.4 Účinky

2.4.5 Odvykací stav

2.4.6 Rizika

2.4.7 Léčebné intervence

2.5 Konopné drogy

2.5.1 Charakteristika

2.5.2 Rozšíření

2.5.3 Způsoby aplikace

2.5.4 Účinky

2.5.5 Odvykací stav

2.5.6 Rizika

2.5.7 Léčebné intervence

2.5.8 Zástupci

2.6 Halucinogeny

2.6.1 Charakteristika

2.6.2 Rozšíření

2.6.3 Způsoby aplikace

2.6.4 Účinky

2.6.5 Odvykací stav

2.6.6 Rizika

2.6.7 Léčebné intervence

2.6.8 Zástupci

2.7 Psychomotorická stimulancia

2.7.1 Charakteristika

2.7.2 Rozšíření

2.7.3 Způsoby aplikace

2.7.4 Odvykací stav

2.7.5 Rizika

2.7.6 Léčebné intervence

2.7.7 Zástupci

2.8 Těkavé látky

2.8.1 Charakteristika

2.8.2 Rozšíření

2.8.3 Způsoby aplikace

2.8.4 Účinky

2.8.5 Odvykací stav

2.8.6 Rizika

2.8.7 Léčebné intervence

2.9 MDMA a taneční drogy

2.9.1 Charakteristika

2.9.2 Rozšíření

2.9.3 Způsoby aplikace

2.9.4 Účinky

2.9.5 Odvykací stav

2.9.6 Rizika

2.9.7 Léčebné intervence

2.9.8 Další zástupci – PMA

2.10 Tabák

2.10.1 Charakteristika

2.10.2 Rozšíření

2.10.3 Způsoby aplikace

2.10.4 Účinky

2.10.5 Odvykací stav

2.10.6 Rizika

2.10.7 Léčebné intervence

3. Nové psychoaktivní látky (Martin Kuchař)

3.1 Legislativní rámec

3.2 Charakteristika „nových syntetických drog“

3.2.1 Kathinony

3.2.2 Fenetylaminy

3.2.3 Tryptaminy

3.2.4 Piperaziny

3.2.5 Kanabimimetika

3.2.6 Opioidní agonisté

3.2.7 Disociativní anestetika

3.3 Závěr

ČÁST 2

4. Bio-psycho-socio -spirituální model a jeho implikace pro odbornou péči (Kamil Kalina)

4.1 Paradigmata v adiktologii

4.1.1 Morální paradigma

4.1.2 Veřejnozdravotní paradigma

4.1.3 Psychologické paradigma

4.1.4 Sociální paradigma

4.1.5 Psychologicko-sociální paradigma

4.1.6 Neurobiologické paradigma

4.1.7 Multifaktoriální paradigma

4.1.8 Bio-psycho-sociální paradigma

4.2 Teorie závislosti v rámci multifaktoriálního paradigmatu

4.3 Putování po Zinbergově trojúhelníku

4.3.1 Lidské potřeby a chemické či procesuální odpovědi

4.3.2 Mozek, výchova a učení

4.3.3 Id-funkce a Ego-funkce

4.4 Životní etapy a vývojové úkoly

4.4.1 Dospívání

4.4.2 Raná dospělost

4.4.3 Střední dospělost – „krize středního věku“

4.4.4 Stárnutí a stáří

4.5 Paradigmata a léčba

4.5.1 Na cestě k integrované strategii úzdravy

4.5.2 Farmakoterapie a psychoterapie

4.5.3 Neurobehaviorismus a psychodynamický přístup

4.5.4 Abstinence a terapie

4.5.5 Změna, vztah a skupina

4.6 Morální, spirituální a existenciální rozměr

5. Genetické dispozice k drogovým závislostem a epigenetika (Magdalena Šustková)

5.1 Faktor dědičnosti u drogových závislostí

5.2 Výzkum genetických faktorů u drogové závislosti

5.3 Epigenetika

6. Neurobiologie závislostí (Magdalena Šustková)

6.1 Význam neurobiologie pro porozumění závislostním poruchám

6.2 Faktory relevantní pro vývoj drogových závislostí

6.2.1 Vnější faktory

6.2.2 Individuální faktory

6.3 Základní neurobiologické mechanismy u drogových závislostí

6.3.1 Posilování

6.3.2 Motivace a systém odměny

6.3.3 Neuroadaptace

6.4 Výzkumné metody jako zdroje neurobiologických teorií

6.5 Neuronální okruhy drogových závislostí – dopamin a mozkový systém odměny

6.6 Dopamin a akutní odměňovací účinky návykových drog

6.6.1 Cyklus drogové závislosti – komponenta aplikace/intoxikace – binge

6.6.2 Podmínění k podnětům spojeným s drogou (cue), inhibice kontroly, zvýšení motivace k droze,paměť v drogových závislostech – vztah ke komponentě „craving“

6.6.3 Cyklus drogové závislosti – komponenta odnětí drogy / negativní dopad (withdrawal) a faktor stresu

6.6.4 Cyklus drogové závislosti – komponenta zabývání se drogou/očekávání – „craving“ a relapsy drogové závislosti

6.7 Využití neurobiologických poznatků v terapii drogových závislostí

7. Psychologické, vývojové a rodinné faktory vzniku a udržování závislosti (Martin Hajný)

Úvod

7.1 Rodinné faktory

7.1.1 Rodina a její možné funkce při vzniku a udržování závislosti

7.1.2 Spoluzávislost

7.1.3 Funkce užívání či závislosti jako „náhradního problému“

7.1.4 Souvislosti s problematikou adolescentního osamostatnění (separace)

7.1.5 Jsou matky závislých hyperprotektivní?

7.1.6 Jsou otcové citově chladní, vzdálení či nepřítomní?

7.1.7 Chaotické či špatně vymezené vztahy mezi generacemi

7.1.8 Jeden či více závislých členů rodiny – další rizikový faktor

7.1.9 Problematické rysy rodinných vztahů – příčiny i následky závislého chování

7.2 Psychologické mechanismy, vývojové potřeby a závislost

7.2.1 Teorie o fixaci v orálním stadiu vývoje

7.2.2 Užívání návykových látek jako „nezávislé“ uspokojování

7.2.3 Drogy jako náhradní prostředek při zvládání psychických stavů

7.2.4 Teorie o obranných mechanismech

7.2.5 Psychoaktivní účinky jako psychický obranný mechanismus

7.2.6 Psychoaktivní účinky jako externalizace – obrana i vězení

7.2.7 Bludný kruh účinku drogy (volně podle Wurmsera)

7.2.8 Attachment a závislost

7.2.9 Křehké Já v dospívání – přece tedy nějaký „specifický“ faktor?

7.2.10 Užívání návykových látek – jedna z charakteristik hraniční struktury osobnosti

Závěr

8. Psychopatologie závislosti (Petr Jeřábek)

Úvod

8.1 Syndrom závislosti a jeho dynamika

8.1.1 Etiopatogenetické porozumění

8.1.2 Diagnostická kritéria syndromu závislosti

8.2 Vývoj metodologického přístupu k psychopatologii závislosti – neurobiologické a genetické koreláty

8.2.1 Touha po odměňujících účincích drogy

8.2.2 Touha uniknout nepříjemným psychickým potížím

8.2.3 Psychický stav s dominující obsesivně -kompulzivní složkou

8.3 Psychopatologie komplikací

8.3.1 Akutní intoxikace

8.3.2 Odvykací stav

8.3.3 Psychotická porucha

8.3.4 Amnestický syndrom

8.3.5 Reziduální stavy

8.4 Psychopatologie duálních diagnóz

8.5 Komprehenzivní model adiktologické dispozice

9. Duální diagnózy a psychopatologické komplikace (Kamil Kalina, Jakub Minařík)

9.1 Duální diagnózy: vymezení pojmu a diagnostické problémy

9.2 Prevalence duálních diagnóz

9.3 Diagnostické profily

9.4 Etiologické úvahy

9.5 Léčebné nevýhody duálních diagnóz

9.6 Používané metody

9.7 Modely léčby

9.8 Předpoklady integrované strategie úzdravy

9.9 Významné psychopatologické komplikace závislostí a procesu léčby či následné péče

9.9.1 Psychotické stavy

9.9.2 Depresivní a úzkostné stavy

9.9.3 Traumatické a stresové poruchy

9.9.4 Poruchy příjmu potravy

9.9.5 ADHD

9.9.6 Poruchy osobnosti

9.9.7 Fenomén PAP/VPAP

9.10 Problematika duálních diagnóz v ČR

10. Somatické komplikace a komorbidita (Jakub Minařík, Vratislav Řehák)

10.1 Úvod

10.2 Etiopatogeneze somatických komplikací

10.2.1 Fyzikálně-chemické vlivy

10.2.2 Infekce

10.2.3 Specifické vlastnosti látky a způsob užívání

10.2.4 Životní styl

10.3 Somatická poškození spojená s užíváním nelegálních drog

10.3.1 Lokální komplikace spojené s aplikací drog

10.3.2 Hnisavé procesy

10.3.3 Orgánová a systémová poškození

10.3.4 Krví přenosné infekční choroby u injekčních uživatelů drog

10.4 Somatická poškození způsobená alkoholem

11. Integrativní přístup v léčebném kontinuu (Petr Jeřábek) Úvod

11.1 Model integrativní léčby

11.2 Struktura léčebného programu

11.3 Dichotomie mezi kognitivně-behaviorálními a psychodynamickými přístupy

11.4 Kontinuum léčby od časné nízkoprahové intervence po doléčování

11.5 Význam souběžné psychofarmakologické léčby

ČÁST 3

12. Selektivní a indikovaná primární prevence (Veronika Pavlas Martanová)

12.1 Primární prevence rizikového chování

12.1.1 Selektivní primární prevence rizikového chování

12.1.2 Indikovaná primární prevence rizikového chování

Závěr

13. Harm reduction (Barbara Janíková)

13.1 Definice harm reduction

13.2 Teoretická východiska

13.3 Efektivita harm reduction intervencí

13.4 Nízkoprahové / harm reduction služby

14. Časná diagnostika a krátké intervence v adiktologii (Michal Miovský, Lenka Čablová,Lucie Jurystová)

14.1 Hranice mezi prevencí a léčbou

14.2 Základní komunikační rámec pro aplikaci nástrojů časné diagnostiky a intervence

14.3 Časná diagnostika

14.4 Krátká intervence

14.4.1 Edukace pro klienty s nízkým rizikem a pro abstinenty

14.4.2 Jednoduchá rada pro klienty v druhém rizikovém pásmu

14.4.3 Intervence pro klienty ve třetím rizikovém pásmu

14.4.4 Intervence pro klienty ve čtvrtém rizikovém pásmu s pravděpodobností závislostního chování

14.5 Intervence s fokusem na odvykání kouření u klientů užívajících alkohol a jiné návykové látky

14.6 Krátká intervence v kontextu širšího pojetí psychoterapie závislostí

15. Adiktologické poradenství (Petra Vondráčková)

15.1 Úvod

15.2 Komponenty adiktologického poradenství

15.2.1 Obsah adiktologického poradenství

15.2.2 Vztah v adiktologickém poradenství

15.2.3 Formy adiktologického poradenství

15.3 Proces adiktologického poradenství

15.3.1 Model PLISSIT

15.3.2 Třístupňový model pomáhajícího procesu

15.4 Adiktologické poradenství v systému adiktologických služeb

15.4.1 Adiktologické poradenství v nízkoprahových službách

15.4.2 Adiktologické poradenství v ambulantní a ústavní léčbě

15.4.3 Adiktologické poradenství v doléčování

16. Motivační rozhovory (Jan Soukup)

16.1 Poznatky o změně a o motivaci ke změně

16.2 Principy motivačních rozhovorů

16.2.1 Duch motivačních rozhovorů

16.3 Základní techniky vedení motivačního rozhovoru

16.3.1 Reflektivní naslouchání

16.3.2 Otevřené otázky

16.3.3 Oceňování

16.3.4 Shrnování

16.3.5 Informování

16.4 Strategie vedení motivačního rozhovoru

16.4.1 Řeč změny

16.4.2 Odpor ke změně a jeho zvládání

16.5 Průběh motivačního rozhovoru

16.6 Závěr

17. Emergentní adiktologie 1 – akutní intoxikace (Jiří Dvořáček)

Úvod

17.1 Obecná část

17.1.1 Co je akutní intoxikace návykovou látkou

17.1.2 Závažnost intoxikací a komplikace

17.1.3 Úmrtí jako důsledek intoxikace

17.1.4 První pomoc při akutních intoxikacích

17.2 Speciální postupy při intoxikaci drogou

17.2.1 Intoxikace s vyšším rizikem ohrožení života

17.2.2 Intoxikace s relativně nižším potenciálem ohrožení životních funkcí

Shrnutí

18. Emergentní adiktologie 2 – odvykací stavy a jiné náhlé stavy v adiktologii (Jiří Dvořáček)

Úvod

18.1 Odvykací stavy

18.1.1 Obecně o odvykacím stavu

18.1.2 Zvládání odvykacího stavu – detoxifikace

18.1.3 Metody detoxifikace a její kontext

18.1.4 Metody užívané u jednotlivých skupin návykových látek

18.1.5 Vliv kontextu detoxifikace (vliv „environmentálního enrichmentu“)

18.2 Jiné náhlé stavy v přímé souvislosti s návykovou látkou

18.2.1 Akutní intoxikace s deliriem při užití halucinogenů či konopných drog

18.2.2 Akutní halucinatorně-paranoidní syndrom při užívání stimulancií

18.2.3 Akutní úzkostná porucha a panická epizoda při užívání konopných drog (a stimulancií)

18.2.4 Epileptické záchvaty v souvislosti s užitím drogy

Shrnutí

19. Farmakoterapie poruch vyvolaných účinkem návykových látek (Jiří Dvořáček, Kamil Kalina)

19.1 Úvod: obecné rozdělení farmak užívaných v adiktologii

19.2 Farmakoterapie u akutních stavů

19.2.1 Zvládání akutní intoxikace

19.2.2 Zvládání odvykacích stavů

19.2.3 Zvládání panických atak

19.2.4 Zvládání akutních „toxických psychóz“ (akutních paranoidně-halucinatorních stavů)

19.3 Farmakoterapie při léčbě syndromu závislosti

19.3.1 Farmaka používaná k chemické averzi a chemické senzitizaci

19.3.2 Farmaka snižující craving a/nebo subjektivní požitek z užití návykové látky

19.3.3 Substituční preparáty

19.4 Farmakoterapie u chronických důsledků závislosti a duálních poruch

19.4.1 Zvládání afektivních poruch u závislých

19.4.2 Zvládání psychotických reziduí a souběžných chronických psychotických onemocnění

19.4.3 Zvládání poruch spánku

19.4.4 Léčba kognitivních škod a demencí

19.4.5 Farmakoterapie u somatických poruch

Závěr

20. Substituční léčba závislosti (Amalie Pavlovská, Jakub Minařík)

20.1 Úvod

20.1.1 Současná situace v oblasti opioidní substituční léčby v Evropě a v ČR

20.2 Substituční léčba závislosti na opioidech

20.2.1 Principy

20.2.2 Cíle substituční léčby

20.2.3 Cílová skupina, indikace a kontraindikace

20.2.4 Provádění substituční léčby

20.2.5 Substituční látky

20.3 Klinické použití, typy programů

20.4 Účinnost substituční léčby

20.4.1 Vliv výše dávky na výsledky substituční léčby

20.5 Možnosti substituce u závislých na jiných návykových látkách

20.5.1 Závislost na stimulanciích

20.5.2 Substituce závislosti na nikotinu

20.6 Závěr

ČÁST 4

21. Behaviorální terapie (Kamil Kalina, Kateřina Mladá)

21.1 Obecně o behaviorální terapii u závislostí

21.2 Přístupy založené na klasickém podmiňování

21.2.1 Negativní přepodmiňování, averzivní techniky

21.2.2 Pozitivní přepodmiňování

21.3 Přístupy založené na operantním podmiňování

21.4 Pobídková terapie

21.5 Bodovací a sankční systémy

21.5.1 Obecné charakteristiky bodovacích systémů

21.5.2 Bodovací systémy dnes

21.5.3 Bodovací systémy versus systémy pravidel a sankcí v terapeutických komunitách

22. Kognitivně-behaviorální přístupy (Kamil Kalina)

22.1 Teoretická východiska

22.2 Principy kognitivně–behaviorálního přístupu u závislostí

22.2.1 Obecné charakteristiky

22.2.2 Léčebný plán

22.2.3 Terapeutický vztah

22.3 Práce s cravingem (bažením)

22.4 Kognitivní restrukturace

22.5 Práce s relapsem

23. Psychodynamické a integrované přístupy (Kamil Kalina, Martin Hajný)

23.1 Psychoanalytické a psychodynamické teorie závislosti

23.2 Terapeutické implikace psychoanalytických a psychodynamických teorií

23.2.1 Přenosy a vztahy

23.2.2 Přeučení a introspekce

23.2.3 Abstinence – cíl nebo předpoklad psychoterapie

23.3 Možnosti krátkodobé psychodynamické psychoterapie

23.4 Suportivně expresivní psychoterapie podle Luborského

23.4.1 Jádrové konfl iktní vztahové téma a jeho složky

23.4.2 Průběh léčby

23.5 Integrované psychodynamicko/kognitivně-behaviorální terapie

24. Skupinové terapie (Kamil Kalina)

24.1 Charakteristiky skupinové psychoterapie s uživateli drog

24.2 Historické metody skupinové psychoterapie se závislými

24.2.1 „Synanonský“ encounter

24.2.2 Bonding

24.3 Novodobé metody skupinové psychoterapie se závislými

24.3.1 Modifikovaná psychodynamická skupinová terapie podle Khantziana

24.3.2 Fokální skupiny

24.3.3 Integrované skupinové psychoterapie

24.4 Genderové skupiny

24.5 Jiné typy skupin ve strukturovaných programech

24.5.1 Skupiny hodnotící

24.5.2 Skupiny nácvikové

24.5.3 Skupiny psychoedukační

24.6 Motivační skupiny

24.7 Skupiny s blízkými

25. Terapeutická komunita v adiktologii (David Adameček, Josef Radimecký)

25.1 Pojetí terapeutické komunity

25.2 Historie a vývoj terapeutických komunit

25.2.1 Původní, tzv. demokratické terapeutické komunity

25.2.2 Vývoj tzv. hierarchických terapeutických komunit

25.3 Terapeutické komunity pro závislé

25.3.1 Cíle a prostředky terapeutické komunity

25.3.2 Další charakteristiky terapeutických komunit pro závislé

25.4 Odborná péče v terapeutické komunitě – součásti strukturovaného programu

25.4.1 Základní prvky

25.4.2 Řád a struktura

25.4.3 Jednotlivé aktivity programu v terapeutické komunitě

25.5 Fáze léčby v terapeutické komunitě

25.6 Zapojování blízkých osob uživatelů drog do procesu léčby v terapeutické komunitě

25.7 Terapeutické komunity pro drogově závislé v ČR

25.7.1 Smíšený mode

Příloha

Základní prvky terapeutické komunity pro závislé

26. Následná péče a sociální rehabilitace (Amalie Pavlovská, Pavla Makovská Dolanská)

26.1 Vymezení a cíle následné péče

26.1.1 Vymezení následné péče

26.1.2 Cíle následné péče

26.1.3 Následná péče × doléčování

26.1.4 Tým programů následné péče

26.1.5 Efektivita následné péče

26.2 Cílová skupina a indikace

26.2.1 Indikace do doléčovacího programu

26.3 Typy služeb následné péče

26.3.1 Doléčovací programy

26.3.2 Chráněné bydlení

26.3.3 Chráněné/podporované zaměstnání

26.4 Složky doléčovacího programu

26.4.1 (Podpůrná) psychoterapie

26.4.2 Prevence relapsu

26.4.3 Sociální práce

26.4.4 Lékařská péče

26.4.5 Práce s rodinnými příslušníky

26.4.6 Nabídka volnočasových aktivit

26.5 Praxe doléčování

26.6 Návaznost v systému adiktologických služeb

27. Prevence a zvládání relapsu (Amalie Pavlovská)

27.1 Vymezení základních pojmů

27.1.1 Laps, relaps, recidiva

27.1.2 Příčiny relapsu

27.1.3 Efekt porušení abstinence/pravidla

27.1.4 Zdánlivě bezvýznamná rozhodnutí

27.1.5 Self-effi cacy (pocit vlastní účinnosti)

27.2 Prevence relapsu

27.3 Vybrané modely prevence relapsu

27.3.1 Marlattův model

27.3.2 Prevence relapsu založená na uvědomění

27.3.3 CENNAPS model

27.3.4 Good Lives Model

27.4 Vybrané techniky prevence relapsu

27.4.1 Poradenské techniky (Millerová, 2011)

27.5 Prevence relapsu v léčbě a následné péči

28. Rodinná terapie a práce s blízkými (Štěpánka Čtrnáctá)

28.1 Úvod: Obecně o rodinném přístupu v adiktologii

28.2 Historie rodinné terapie a přehled jejích hlavních směrů

28.3 Rodinná terapie v adiktologii

28.4 Indikace k rodinné terapii a předpoklady provádění

28.4.1 Kontraindikace rodinné terapie

28.5 Drogy v rodině, separace a individuace

28.6 Rodinná terapie a práce s rodinou v různých typech adiktologických programů

28.6.1 Ambulantní programy (adiktologická ambulance, denní stacionář, případně substituční program)

28.6.2 Rezidenční léčebné programy

28.6.3 Limity práce s rodinou v léčbě závislého

28.7 Jiné metody práce s rodinnými příslušníky

28.7.1 Poradenství pro rodinné příslušníky: individuální, párové a rodinné

28.7.2 Skupiny s členy rodiny a blízkými

Závěr: obecné zásady pro práci s rodinou a rodinnými příslušníky

ČÁST 5

29. Závislosti na procesech (Jaroslav Vacek, Petra Vondráčková)

29.1 Úvod

29.2 Vymezení pojmu

29.3 Rozdělení závislostí na procesech

29.4 Behaviorální závislosti v kontextu klasifikačních manuálů

29.5 Společné znaky látkových a nelátkových závislostí

29.5.1 Genetické charakteristiky

29.5.2 Neurobiologické charakteristiky

29.5.3 Osobnostní charakteristiky

29.5.4 Klinické charakteristiky

29.6 Výskyt a komorbidita nelátkových závislostí

29.7 Terapie behaviorálních závislostí

Závěr

30. Závislost na tabáku (Eva Králíková)

30.1 Úvod

30.2 Tabák, kouření a jeho rizika

30.2.1 Formy tabáku

30.2.2 Epidemiologie a rizika

30.2.3 Zdravotní důsledky kouření

30.3 Prevence a kontrola

30.3.1 Plány na ukončení tabákové epidemie

30.3.2 Ekonomický pohled

30.3.3 Rámcová úmluva o kontrole tabáku

30.3.4 Kontrola tabáku v ČR

30.3.5 MPOWER

30.4 Duální závislosti a psychiatrická komorbidita kuřáků

30.5 Diagnostika

30.5.1 Princip závislosti na tabáku

30.5.2 Abstinenční příznaky

30.6 Léčba závislosti na tabáku

30.6.1 Farmakoterapie závislosti na tabáku

30.6.2 Poznámka k interakcím (nejen lékovým)

30.6.3 Minimální, krátká intervence

30.6.4 Motivace přestat

31. Specifi ka adiktologické péče v dětství a adolescenci (Marian Koranda)

31.1 Počátky drogové kariéry

31.2 Vývojové etapy

31.3 Rodinné vlivy

31.4 Signály, že dítě bere drogy, kouří či pije alkohol

31.5 Diagnostické a terapeutické problémy

31.6 Kvalifi kované poradenství pro rodiče

32. Gender a drogy (Ilona Preslová)

32.1 Úvod do genderové problematiky

32.2 Specifika žen-uživatelek

32.3 Specifika mužů

32.4 Genderově vstřícné programy

32.5 Uživatelé a děti

33. Uživatelé návykových látek a trestná činnost související s drogami (Pavlína Gabrhelíková)

33.1 Úvod

33.2 Trestná činnost související s drogami a její typologie

33.3 Pachatelé trestné činnosti související s drogami

33.4 Některé charakteristiky cílové skupiny klientů

33.4.1 „Myslím, že nemám problém se zákonem. Z toho nic nebude.“

33.4.2 „To nemá cenu. Stejně půjdu sedět.“

33.4.3 „Vypadá to, že o léčbě neuvažuje. Má cenu s ním vůbec pracovat?“

33.4.4 „Nechci jít sedět. Řeknu, že se půjdu léčit.“

33.4.5 „Léčba ve vězení? Do léčby rovnou z vězení?“

33.4.6 „Drogy už mám pod kontrolou. Teď chci dohnat všechno!“

33.5 Způsoby práce s cílovou skupinou klientů

33.5.1 Včasná diagnostika

33.5.2 Realistické cíle

33.5.3 Nucená léčba

33.5.4 Práce s nedobrovolným klientem

33.5.5 Následná péče po propuštění z vězení

33.5.6 Specializace na cílovou skupinu

33.6 Shrnutí

ČÁST 6

34. Filozofie, hodnoty a etika v adiktologii (Martina Richterová Těmínová, Kamil Kalina)

34.1 Léčba a filozofie lidské existence

34.1.1 Přispět k nalezení a přijetí smyslu vlastního života

34.1.2 Přispět k nalezení své vlastní svobody a odpovědnosti

34.1.3 Přispět k poznání a přijetí sebe sama, svých možností a limitů

34.1.4 Přispět k osobnímu růstu, vývoji a víře v sebe

34.1.5 Přispět k nalezení svého místa v lidském společenství

34.1.6 Přispět k pozitivnímu a tvořivému přístupu k životu

34.1.7 Přispět ke spokojenému a radostnému životu

34.1.8 Přispět k získání a rozšíření znalostí, schopností a dovedností, jak individuálních cílů dosáhnout

34.2 Jádrová přesvědčení v práci s uživateli drog: v co věříme, když něco děláme?

34.2.1 Teorie „jádrových přesvědčení“

34.2.2 Z jakých základů vychází naše práce s klienty?

34.2.3 Kdo jsou pro nás uživatelé drog, naše konkrétní klientela, osoba klienta, jeho rodina?

34.2.4 Co je pro nás závislost, léčba, úspěch, abstinence, substituce?

34.2.5 Jaké problémy nejčastěji předkládáme v supervizi? Co nejčastěji může působit naši nespokojenost z výsledků naší práce, z komunikace uvnitř i navenek?

34.3 Etika terapeutické práce

34.3.1 Odborné nasazení a rozvoj ve prospěch klienta

34.3.2 Kultivace vlastní osobnosti, prevence vyhoření

34.3.3 Nepoškozování klienta

34.3.4 Nezneužívání klientů, zdrženlivost od duálních vztahů s klienty

34.3.5 Důvěrnost osobních údajů o klientovi

34.3.6 Etika pracovníků a práva klientů

Příloha

Etický kodex pracovníků v adiktologii

35. Faktory významné pro léčbu, změnu a úzdravu (Kamil Kalina)

35.1 Faktory na straně klienta

35.1.1 Profily a prediktory

35.1.2 Motivace

35.2 Faktory v průběhu léčby

35.2.1 Charakteristiky „vypadávajících“ klientů

35.2.2 Chování v léčbě

35.2.3 Práce na problémech

35.3 Faktory úzdravy: co znamená změna?

35.3.1 Abstinence a životní styl

35.3.2 Kriminalita

35.3.3 Přátelské a intimní vztahy

35.3.4 Rodina a práce

35.4 Faktory na straně léčebného programu a zařízení

Příloha

36. Supervize v adiktologii (Jiří Broža)

36.1 Pojem „supervize“

36.2 Průběh supervize

36.2.1 Počátek supervize – úvodní dohoda

36.2.2 Klíčové zásady supervize

36.2.3 Supervizní prostor

36.3 Odpovědnost v supervizi

36.3.1 Odpovědnost supervizora

36.3.2 Odpovědnost supervidovaného

36.4 Cíle supervize

36.5 Supervizní formáty

36.5.1 Supervize případová

36.5.2 Supervize týmová

36.5.3 Supervize řízení

36.5.4 Projektová supervize

36.6 Supervize v adiktologii

36.6.1 Vývoj supervize v adiktologii

36.6.2 Specifika supervize v adiktologii

36.6.3 Specifika supervize v terapeutických komunitách

36.6.4 Specifika supervize v terénních programech

Závěrem

Definice supervize na stránkách rezortů

Odkazy na instituty poskytující vzdělání v supervizi

37. Case management – prostor pro sjednocení zdravotní a sociální péče (Jiří Libra)

37.1 Stručná historie péče o duševní zdraví do padesátých let 20. století

37.2 Deinstitucionální hnutí

37.3 Asertivní komunitní péče, rozvoj psychiatrické rehabilitace, case management v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století

37.4 Case management od devadesátých let 20. století

37.5 Využití case managementu pro osoby zneužívající návykové látky ve Spojených státech, v západní Evropě a Austrálii

37.6 Case management v České republice

38. Epidemiologie návykových látek („drogová epidemiologie“) (Tomáš Zábranský, Viktor Mravčík

38.1 Úvod – o epidemiologii a epidemiologickém výzkumu

38.2 Základní typy kvantitativních epidemiologických indikátorů: prevalence a incidence

38.3 Typy kvantitativních epidemiologických studií

38.3.1 Kazuistiky a série kazuistik

38.3.2 Korelační (ekologické) studie

38.3.3 Průřezové studie

38.3.4 Studie případů a kontrol

38.3.5 Kohortové studie

38.3.6 Klinický pokus

38.3.7 Terénní (kontrolované) studie

38.4 Monitorování situace v oblasti nelegálních drog – systém klíčových a nukleárních indikátorů

38.4.1 Průzkumy užívání drog a souvisejících postojů v populaci (drug use in the population)

38.4.2 Problémové užívání drog (problem drug use)

38.4.3 Využívání specializované léčby a služeb (treatment demand)

38.4.4 Infekční nemoci související s užíváním drog (drug related infectious diseases)

38.4.5 Smrtelná předávkování a mortalita uživatelů drog (fatal overdoses and overall mortality of drug users)

38.4.6 Trendy mezi mládeží

38.4.7 Drogová kriminalita

38.4.8 Sociální vyloučení

38.4.9 Dostupnost nelegálních drog

38.5 Monitorování situace v oblasti alkoholu, tabáku a v oblasti patologického hráčství

39. Kvalitativní přístup a jeho přínos pro klinickou adiktologii (Michal Miovský)

39.1 Kvalitativní přístup v rámci adiktologického výzkumu

39.2 Aplikační možnosti kvalitativního přístupu v klinické adiktologii

39.2.1 Předvýzkum a orientační výzkum

39.2.2 Ověření výsledků statistické analýzy na úrovni případových studií

39.2.3 „Podbarvení“ výsledků statistické analýzy

39.2.4 Samostatný výzkumný projekt využívající především kvalitativních metod

39.3 Kvalitativní přístup v evaluaci adiktologických intervencí a služeb

39.3.1 Evaluace přípravy

39.3.2 Evaluace procesu

39.3.3 Evaluace výsledku

39.4 Další směr vývoje využití kvalitativního přístupu a metod v klinické adiktologii

Příloha

Grounded theory (zakotvená teorie)

40. Dialog mezi výzkumem a praxí (Roman Gabrhelík)

40.1 Kde se potkává adiktologie a výzkum

40.1.1 Klinická adiktologická praxe a výzkum

40.1.2 Co bylo dříve, klinická zkušenost, nebo výzkum?

40.1.3 Tradice české praxe a výzkumu

40.2 Kde se potkává adiktologická praxe s výzkumem

40.2.1 Co je problém a jak je rozšířený?

40.2.2 Kdo je cílová skupina a co potřebuje?

40.2.3 Farmakoterapie

40.2.4 Psychosociální a socioedukační léčba

40.2.5 Veřejné zdraví promítnuté do praxe a výzkumu

40.3 Přístup založený na výzkumu

40.3.1 Posun výzkumných paradigmat

40.3.2 Proč je vlastně výzkum taková věda?

40.3.3 Translační výzkum

40.4 Manželství praxe a výzkumu

English summary

Chcete se na něco zeptat?