Makroekonomie (2. akt. vyd.)

Autor: Václav Jurečka a kolektiv

  • Kód produktu: 89440
  • Nakladatelství: Grada Publishing
  • Počet stran: 352
  • Vazba: brož., 17x24cm
  • ISBN: 978-80-247-4386-8
  • Datum vydání: září 2013
  • Běžná cena s DPH: 399 Kč
  • Sleva: 10%
  • Ušetříte: 40 Kč
  • Vaše cena s DPH: 359 Kč
ks
    Sleva
    V prodeji

Nové vydání publikace Makroekonomie vychází vstříc zvýšenému zájmu o studium makroekonomických dějů v době, kdy je ekonomika ve stadiu recese, jejíž důsledky dopadají na širokou veřejnost. V knize proto najdete i odpovědi na otázky, jako jsou například prostředky k obnově hospodářské prosperity, možnosti ukončení deficitního financování ze státního rozpočtu, cesty ke zmenšení břemene veřejného dluhu, obrana proti případné inflaci, nástroje ke snížení nezaměstnanosti, prospěšnost „zeslabení“ či „posílení“ české koruny apod. Autoři velmi srozumitelně vysvětlují všechny hlavní makroekonomické koncepty a jejich souvztažnost. Zohledněny jsou přitom jak nové jevy v reálné  ekonomice, tak i posuny v makroekonomické teorii, ke kterým došlo v době od prvního vydání publikace. Cílem je poskytnutí solidního poznatkového základu pro samostatné utváření názorů, a proto je čtenář seznamován s rozdílnými makroekonomickými doktrínami, aniž je k některé z nich záměrně směrován. Publ

ikace je osvědčenou studijní pomůckou pro každého zájemce o hlubší pochopení národohospodářských jevů a procesů, které působí na náš každodenní - a zdaleka nejen ekonomický - život.



OBSAH:



Úvodní slovo recenzentů 11

O autorech 12

Předmluva 15

1. Proč studovat makroekonomii 17

1.1 K čemu je makroekonomie 18

1.2 Neoklasická a keynesovská makroekonomie - rozpor, který vás bude provázet 20

1.2.1 Neoklasická ekonomie 20

1.2.2 Keynesovská ekonomie 21

1.2.3 Další vývoj kontroverze mezi neoklasickou a keynesovskou teorií 21

1.3 Makroekonomie a hospodářská krize 22

Část A Produkt ekonomiky - jeho měření a determinace

2. Produkt ekonomiky a jeho měření 26

2.1 Makroekonomické agregáty 26

2.2 Nominální a reálný produkt 28

2.3 Metody výpočtu hrubého domácího produktu 30

2.3.1 Výdajová metoda 30

2.3.2 Důchodová (příjmová) metoda 32

2.3.3 Metoda založená na součtu přidaných hodnot 34

2.4 Rozdíl mezi "domácím" a "národním" produktem 35

2.5 Některá omezení při výpočtu makroekonomických agregátů 36

2.6 Alternativní indikátory 40

2.7 Ekonomická úroveň země 40

2.8 Osobní a disponibilní důchod domácností 41

2.8.1 Osobní důchod 41

2.8.2 Disponibilní důchod 42

3. Výdajový model s multiplikátorem 44

3.1 Spotřební výdaje domácností 45

3.2 Investiční výdaje soukromých firem 49

3.3 Rovnováha agregátních výdajů a reálného důchodu (dvousektorový model) 50

3.3.1 Změny agregátních výdajů a výdajový multiplikátor 52

3.3.2 Paradox spořivosti 53

3.4 Vliv státních zásahů fiskální povahy a rozvinutý multiplikátor (třísektorový model) 54

3.4.1 Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 56

3.5 Vliv zahraničního obchodu na makroekonomickou rovnováhu (čtyřsektorový model) 57

4. AS-AD model 61

4.1 Agregátní poptávka 61

4.1.1 Proč je poptávková křivka klesající 62

4.1.2 Faktory ovlivňující agregátní poptávku 64

4.2 Agregátní nabídka 68

4.2.1 Krátkodobá agregátní nabídka 68

4.2.2 Dlouhodobá agregátní nabídka 69

4.2.3 Faktory ovlivňující agregátní nabídku 71

4.2.4 Třístupňová křivka agregátní nabídky 74

4.3 Makroekonomická rovnováha 75

4.4 Změny makroekonomické rovnováhy 77

4.4.1 Změna agregátní poptávky 77

4.4.2 Změna agregátní nabídky 78

4.4.3 Neoklasické a keynesovské dosahování makroekonomické rovnováhy 79

Část B Peníze v tržní ekonomice

5. Peníze a trh peněz 84

5.1 Peněžní a reálná ekonomika 84

5.2 Peněžní agregáty 85

5.3 Kvantitativní teorie peněz 87

5.3.1 Rovnice směny 87

5.3.2 Trh peněz 89

5.4 Poptávka po penězích 90

5.4.1 Transakční poptávka po penězích 91

5.4.2 Spekulační poptávka po penězích 92

5.5 Nabídka peněz 95

5.5.1 Obchodní banky 95

5.5.2 Jak vznikly banky 96

5.5.3 Jak vznikly banky s částečnými rezervami 97

5.5.4 Makroekonomické a mikroekonomické příčiny regulace bank 98

5.5.5 Centrální banka a její funkce 101

5.5.6 Jak banky tvoří peníze - peněžní multiplikátor 102

5.5.7 Kdo a co určuje nabídku peněz 106

5.6 Rovnováha na peněžním trhu a rovnovážná úroková míra 110

5.7 Vztah trhu peněz k trhu zapůjčitelných fondů 111

Část C Dvě "makroekonomická zla": inflace a nezaměstnanost

6. Inflace 114

6.1 Měření inflace 115

6.1.1 Měření cenové hladiny a cenové indexy 115

6.1.2 Míra inflace 118

6.1.3 Skrytá inflace 120

6.1.4 Potlačená inflace 120

6.2 Obecná příčina inflace 120

6.3 Typologie inflace 121

6.3.1 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace 121

6.3.2 Poptávková inflace 123

6.3.3 Nákladová inflace 125

6.3.4 Očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace 127

6.4 Inflace a úroková míra 128

6.5 Setrvačná inflace 129

6.6 Jádrová inflace 130

6.7 Důsledky inflace 131

6.8 Cílování inflace a náklady dezinflace 133

7. Nezaměstnanost 137

7.1 Měření nezaměstnanosti 137

7.1.1 Míra nezaměstnanosti 137

7.1.2 Míra ekonomické aktivity 140

7.1.3 Struktura nezaměstnanosti 140

7.1.4 Počet uchazečů na jedno volné místo - Beveridgeova křivka 141

7.2 Typy nezaměstnanosti 142

7.3 Přirozená míra nezaměstnanosti 144

7.3.1 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti 145

7.4 Mikroekonomické souvislosti nezaměstnanosti 145

7.4.1 Minimální mzda 147

7.4.2 Odbory a kolektivní vyjednávání 147

7.5 Důsledky nezaměstnanosti 148

7.6 Cesty snižování nezaměstnanosti 150

8. Vztah inflace a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka 152

8.1 Původní Phillipsova křivka 152

8.2 První modifikace Phillipsovy křivky 154

8.3 Další modifikace Phillipsovy křivky 155

8.4 Nové ekonomické jevy a Phillipsova křivka 156

8.4.1 Vliv ropných šoků na ekonomiku 157

8.5 Phillipsova křivka s přirozenou mírou nezaměstnanosti 159

8.6 Teorie adaptivních a racionálních očekávání a Phillipsova křivka 160

8.6.1 Lucasova verze Phillipsovy křivky 162

Část D Centrální banka a vláda v ekonomice

9. Monetární (peněžní) politika 166

9.1 Nástroje monetární politiky 167

9.1.1 Diskontní politika 168

9.1.2 Operace na volném trhu 170

9.1.3 Změny míry povinných minimálních rezerv 170

9.2 Keynesovský pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 172

9.2.1 Pravděpodobný vliv změn úrokové míry na výdaje 172

9.2.2 Úroková míra a uzavírání deflační a inflační mezery

v ekonomice 174

9.3 Monetaristický pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 176

9.3.1 Monetaristické pravidlo hospodářské politiky 176

9.3.2 Problém neutrality a ne-neutrality peněz 177

9.4 Ekonomický pragmatismus 180

9.5 Některá omezení monetární politiky 181

9.5.1 Zpoždění účinků monetární politiky 182

9.5.2 Dilema centrální banky 182

9.5.3 Past likvidity 183

9.6 Eurozóna a Evropská centrální banka 183

9.7 Globální finanční krize 184

10. Fiskální (rozpočtová) politika 188

10.1 Funkce, cíle a nástroje fiskální politiky 189

10.1.1 Nástroje fiskální politiky 190

10.2 Státní rozpočet 191

10.2.1 Příjmy státního rozpočtu 193

10.2.2 Výdaje ze státního rozpočtu 196

10.3 Poptávkově zaměřená fiskální politika - stabilizační fiskální politika 197

10.3.1 Vliv změn ve výši vládních výdajů 197

10.3.2 Vliv změn v míře zdanění 199

10.3.3 Kombinace výdajové a daňové politiky 200

10.3.4 Účinnost stabilizační fiskální politiky a sklon křivky agregátní nabídky 201

10.4 Nabídkově zaměřená fiskální politika - ekonomie strany nabídky 202

10.4.1 Lafferova křivka 205

10.4.2 Dodatek: průměrná a marginální míra zdanění 206

10.5 Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet 207

10.5.1 Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu 208

10.5.2 Financování deficitu státního rozpočtu 209

10.5.3 Financování deficitu státního rozpočtu a vytěsňovací efekt 211

10.5.4 Státní a veřejný dluh 213

10.5.5 Dluhová krize a snahy o finanční konsolidaci 215

10.6 Některá omezení fiskální politiky 215

10.6.1 Pružnost versus stabilita fiskálních nástrojů 216

10.6.2 "Stop and go" politika a časová zpoždění 217

10.6.3 Vytěsňovací efekt vládních výdajů 219

10.6.4 Omezená autonomie národní daňové politiky 220

Část E Ekonomický růst a ekonomický cyklus

11. Ekonomický růst 224

11.1 Zdroje a typy ekonomického růstu 225

11.2 Měření ekonomického růstu 227

11.3 Teorie ekonomického růstu 228

11.3.1 Neoklasická teorie růstu 229

11.3.2 Role technologického pokroku 230

11.3.3 Problém exogenního pojetí technologického pokroku 232

11.3.4 Nová teorie růstu a koncepce lidského kapitálu 232

11.3.5 Technologický pokrok jako veřejný statek a role vlády 233

11.3.6 Keynesovský model ekonomického růstu 234

11.3.7 Sociálně-ekonomické přístupy k růstu 235

11.4 Role mezinárodní směny v procesu ekonomického růstu 236

11.5 Institucionální hranice produkčních možností 237

11.6 Ekonomický růst a blahobyt společnosti 237

11.6.1 Alternativní měřítka blahobytu 238

11.6.2 Ekonomický růst a důchodová nerovnost 238

11.6.3 Trvale udržitelný rozvoj 238

12. Ekonomický cyklus 242

12.1 Anatomie ekonomického cyklu 243

12.1.1 Fáze cyklu 243

12.2 Cyklické chování ekonomických veličin 246

12.3 Zdroje a typy ekonomického cyklu 248

12.4 Poptávkové a nabídkové změny 248

12.5 Typy ekonomických cyklů podle délky trvání 251

12.6 Endogenní mechanismus versus exogenní šoky 252

12.7 Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem 253

12.7.1 Investiční multiplikátor 254

12.7.2 Akcelerátor investic 254

12.7.3 Součinnost investičního multiplikátoru a akcelerátoru investic 257

12.8 Monetaristický model ekonomického cyklu 258

12.8.1 Nová kvantitativní teorie peněz a role adaptivních očekávání 259

12.8.2 Asymetrické informace na trhu práce ve Friedmanově modelu 260

12.8.3 Měnová politika v monetaristické koncepci cyklických výkyvů 261

12.9 "Nabídkové" teorie ekonomického cyklu 261

12.9.1 Koncepce "přírodního" cyklu Williama S. Jevonse 262

12.9.2 "Inovační model" ekonomického cyklu Josepha A. Schumpetera 263

12.10 Politicko-ekonomický cyklus 264

12.11 Finanční krize a recese 265

12.12 Ekonomický cyklus, Okunův zákon a role hospodářské politiky 266

Část F Vnější vazby otevřené ekonomiky

13. Mezinárodní obchod 272

13.1 Příčiny existence mezinárodního obchodu 272

13.2 Teorie absolutních výhod 273

13.3 Teorie komparativních výhod 274

13.3.1 Grafická analýza komparativních výhod v mezinárodním obchodě 277

13.4 Obchodní protekcionismus a jeho důsledky 281

13.4.1 Překážky volného mezinárodního obchodu 281

13.4.2 Ekonomická neefektivnost jako důsledek zavedení cla 283

13.4.3 Sociálně-politické dopady volného obchodu 285

13.5 Úsilí o volný obchod 285

14. Měnový kurz 288

14.1 Měnové trhy 288

14.2 Měnové kurzy 289

14.2.1 Nominální a reálný kurz 289

14.2.2 Determinace měnového kurzu 293

14.2.3 Co způsobují změny měnových kurzů 295

14.2.4 Faktory působící na změnu rovnovážného kurzu 295

14.3 Režimy měnových kurzů 301

14.3.1 Výhody a nevýhody jednotlivých měnových režimů 302

14.3.2 Režimy měnových kurzů v současnosti 303

14.3.3 Ideální měnový režim a "nedosažitelná trojice" 305

14.4 Budoucnost české koruny 306

14.4.1 Kdy přistoupit k euru 308

14.4.2 Dopady vstupu ČR do eurozóny 309

15. Platební bilance 311

15.1 Dílčí salda platební bilance 314

15.2 Kumulativní salda platební bilance 315

15.3 Investiční pozice a zahraniční zadluženost 317

Část G Makroekonomická úloha státu a jeho hlavní cíle

16. Stát a ekonomika 324

16.1 Stát v makroekonomice 325

16.2 Makroekonomické cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost 327

16.2.1 Magický čtyřúhelník 328

16.2.2 Index mizerie 331

Summary 332

Použitá literatura 333

Rejstřík 336



O AUTOROVI:





Prof. Ing. Václav Jurečka, CSc.

Studoval obor Politická ekonomie na Národohospodářské fakultě (dříve Fakultě politické ekonomie) Vysoké školy ekonomické v Praze (1967). Po čtrnáctiletém působení ve sféře vzdělávání dospělých (politická ekonomie, personalistika, andragogika) se stal docentem Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB - TU Ostrava), kde působí do současné doby. Osmnáct let vedl katedru ekonomie na Ekonomické fakultě této univerzity. Dlouhodobě studoval ekonomické chování malých evropských zemí; v této oblasti obhájil kandidátskou a habilitační práci. V posledních letech se zaměřuje na vliv institucionálních faktorů na ekonomický rozvoj. V roce 1993 byl jmenován profesorem ekonomie. Vyučuje základní kurz mikroekonomie a makroekonomie, institucionální ekonomii a dějiny české ekonomie. Dlouhodobě je školitelem doktorandů a členem několika vědeckých rad a oborových rad pro doktorská studia.

Ing. Karel Hlaváček, Ph.D.

Je absolventem oboru Finance na Ekonomické fakultě VŠB - TU Ostrava (1998). V roce 2006 ukončil obhajobou disertační práce doktorské studium v oboru Finance na téže fakultě. Od roku 2001 působí jako odborný asistent na katedře ekonomie Ekonomické fakulty VŠB - TU Ostrava. Absolvoval několik studijních pobytů na evropských ekonomických školách a také v Austrálii a na Novém Zélandě. Vyučuje makroekonomii, mezinárodní finance a mezinárodní měnové teorie v kurzech pro české i zahraniční studenty. V oblasti výzkumu se zaměřuje zejména na oblast měnových kurzů, hodnocení zahraničních investic a analýzy mezinárodních finančních trhů a platebních bilancí.

Ing. Ivana Jánošíková, Ph.D.

Vystudovala Ekonomickou fakultu VŠB - TU Ostrava, obor Ekonomika průmyslu, v roce 1985. Po několikaleté praxi v podnikové sféře působí od roku 1992 jako odborná asistentka na katedře ekonomie Ekonomické fakulty VŠB - TU Ostrava. Přednáší v kurzech mikroekonomie a makroekonomie v bakalářském i navazujícím stupni studia, včetně výuky těchto předmětů v angličtině. Pro zahraniční studenty rovněž vyučuje kurz protimonopolní regulace a ochrany hospodářské soutěže v EU. Dlouhodobě se specializuje na zkoumání vlivu přímých zahraničních investic na ekonomiku ČR. V této oblasti obhájila v roce 2001 doktorskou disertační práci v oboru Ekonomie. Pobývala na studijních stážích na několika zahraničních vysokých školách ekonomického zaměření.

Dr. Ing. Eva Kolcunová

Absolvovala studium v oboru Politická ekonomie na Ekonomické fakultě Rostovské státní univerzity (1979). Doktorský titul získala v oboru Ekonomie (1998) na Ekonomické fakultě VŠB - TU Ostrava. Na počátku své akademické kariéry pracovala na katedře politické ekonomie a posléze na katedře ekonomie Ekonomické fakulty VŠB - TU Ostrava, kde vyučuje mikroekonomii a makroekonomii pro bakalářské a magisterské studium. Vede rovněž základní kurzy ekonomie pro technické obory na jiných fakultách VŠB - TU Ostrava a na jiných (vyšších odborných) školách v regionu. Absolvovala několik studijních pobytů ve frankofonních zemích. Od roku 2010 je předsedkyní regionální pobočky České společnosti ekonomické a členkou výkonného výboru a představenstva České společnosti ekonomické.

Doc. Ing. Martin Macháček, Ph.D.

Absolvoval studium v oboru Národohospodářství na Ekonomické fakultě VŠB - TU Ostrava (1996), na téže fakultě získal doktorský titul v oboru Ekonomie (2000) a posléze se i ve stejném oboru habilitoval (2006). V roce 2010 ukončil obhajobou disertační práce další doktorské studium v oboru Teorie a dějiny vědy a techniky na Filozofické fakultě Západo­české univerzity v Plzni. Od počátku své akademické kariéry působí na katedře ekonomie Ekonomické fakulty, kde přednáší makroekonomii pro magisterské i doktorské studium, filozofii a metodologii ekonomické vědy a rovněž fiskální teorii a politiku. Současně pedagogicky působí také na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je proděkanem fakulty, členem čtyř vědeckých rad a několika redakčních rad domácích i zahraničních ekonomických časopisů. Rovněž je členem oborové komise Společenské a humanitní vědy Grantové agentury ČR a představenstva České společnosti e

konomické.

Ing. Irena Paličková, Ph.D.

Absolvovala studium v oboru Národohospodářství na Ekonomické fakultě VŠB - TU Ostrava (1994) a na téže fakultě získala doktorský titul v oboru Ekonomie (2003). Od počátku své akademické kariéry působí na katedře ekonomie Ekonomické fakulty jako odborná asistentka, kde vyučuje kurzy mikroekonomie a makroekonomie. Na technických fakultách VŠB - TU Ostrava přednáší Základy tržní ekonomiky. V minulosti působila pedagogicky na Přírodovědecké fakultě a Zdravotněsociální fakultě Ostravské univerzity. Odborně je zaměřena na problematiku chování malých otevřených ekonomik evropského typu, zvláště ve vztahu k integračním procesům. V poslední době rozšířila okruh svého odborného zaměření o problematiku islámských financí.

Ing. Lenka Spáčilová, Ph.D.

Je absolventkou Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě (1985). S touto školou spojila i svou dosavadní pracovní kariéru a působí zde jako odborná asistentka na katedře ekonomie. Na stejné fakultě ukončila v roce 2000 doktorské studium v oboru Ekonomie. Její specializací jsou dějiny ekonomických teorií, mikroekonomie a manažerská ekonomie. Kromě výuky na Ekonomické fakultě rovněž přednáší na jiných fakultách VŠB - TU Ostrava, kurzech celoživotního vzdělávání a MBA. Absolvovala několik studijních pobytů na John Moores University v Liverpoolu. Působila také jako lektor předmětu Ekonomie v Systému certifikace účetních organizovaném Institutem svazu účetních. V oblasti výzkumu se specializuje na problematiku inflace.

Ing. Tomáš Wroblowský, Ph.D.

Vystudoval Ekonomickou fakultu VŠB - TU Ostrava, obor Národní hospodářství. Tamtéž získal v roce 2005 doktorský titul v oboru Ekonomie. Od ukončení magisterského studia působí na katedře ekonomie, od roku 2009 zastává funkci vedoucího katedry. Vyučuje makroekonomii a fiskální teorii a politiku v navazujícím magisterském a doktorském studiu, oba předměty vyučuje rovněž v anglickém jazyce pro zahraniční studenty. V rámci výzkumné činnosti se věnuje zejména problematice makroekonomických důsledků fiskální politiky a měření vědecké výkonnosti v akademické sféře. Absolvoval několik stáží a přednáškových pobytů v zahraničí - v evropských zemích a v Číně.

Chcete se na něco zeptat?