Makroekonomie (3., akt. a roz. vyd.)

Autor: Václav Jurečka a kolektiv

  • Kód produktu: 92084
  • Nakladatelství: Grada Publishing
  • Počet stran: 368
  • Vazba: brož., 17x24 cm
  • ISBN: 978-80-271-0251-8
  • Datum vydání: únor 2017
  • Běžná cena s DPH: 399 Kč
  • Sleva: 10%
  • Ušetříte: 40 Kč
  • Vaše cena s DPH: 359 Kč
ks
    Sleva
    V prodeji

Již třetí vydání uznávané učebnice makroekonomie reaguje na aktuální vývoj českého a světového ekonomického prostředí. Vedle již ověřených makroekonomických poznatků věnují autoři pozornost novým jevům a jejich odborné interpretaci. Dozvíte se více o problematice všeobecné makroekonomické rovnováhy (model IS-LM), o záporné úrokové míře, finanční ústavě, deflační spirále a mnohém dalším.

Zkušení autoři v knize srozumitelně vysvětlují všechny hlavní makroekonomické koncepty a jejich souvztažnost. Cílem této knihy je poskytnutí solidního poznatkového základu pro samostatné utváření názorů, a proto je čtenář seznamován s rozdílnými makroekonomickými doktrínami, aniž je k některé z nich záměrně směrován.

Publikace je určena především studentům bakalářského studia na ekonomických vysokých školách a studentům MBA.



OBSAH:



Úvodní slovo recenzentů 11

O autorech 12

Předmluva 15

1. Proč studovat makroekonomii 17

1.1 K čemu je makroekonomie 18

1.2 Neoklasická a keynesovská makroekonomie – rozpor, který vás bude provázet 20

1.2.1 Neoklasická ekonomie 20

1.2.2 Keynesovská ekonomie 21

1.2.3 Další vývoj kontroverze mezi neoklasickou a keynesovskou teorií 21

1.3 Makroekonomie a hospodářská krize 22

Část A Produkt ekonomiky – jeho měření a determinace

2. Produkt ekonomiky a jeho měření 26

2.1 Makroekonomické agregáty 26

2.2 Nominální a reálný produkt 28

2.3 Metody výpočtu hrubého domácího produktu 30

2.3.1 Výdajová metoda 30

2.3.2 Důchodová (příjmová) metoda 33

2.3.3 Produkční (výrobní) metoda 34

2.4 Rozdíl mezi „domácím“ a „národním“ produktem 35

2.5 Některá omezení při výpočtu makroekonomických agregátů 36

2.6 Alternativní indikátory 40

2.7 Ekonomická úroveň země 41

2.8 Osobní a disponibilní důchod domácností 41

2.8.1 Osobní důchod 42

2.8.2 Disponibilní důchod 42

3. Výdajový model s multiplikátorem 44

3.1 Spotřební výdaje domácností 46

3.2 Investiční výdaje soukromých firem 49

3.3 Rovnováha agregátních výdajů a reálného důchodu (dvousektorový model) 50

3.3.1 Změny agregátních výdajů a výdajový multiplikátor 52

3.3.2 Paradox spořivosti 54

3.4 Vliv státních zásahů fiskální povahy a rozvinutý multiplikátor (třísektorový model) 55

3.4.1 Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 57

3.5 Vliv zahraničního obchodu na makroekonomickou rovnováhu (čtyřsektorový model) 57

4. AS-AD model 61

4.1 Agregátní poptávka 61

4.1.1 Proč je poptávková křivka klesající 62

4.1.2 Faktory ovlivňující agregátní poptávku 64

4.2 Agregátní nabídka 68

4.2.1 Krátkodobá agregátní nabídka 68

4.2.2 Dlouhodobá agregátní nabídka 69

4.2.3 Faktory ovlivňující agregátní nabídku 71

4.2.4 Třístupňová křivka agregátní nabídky 74

4.3 Makroekonomická rovnováha 76

4.4 Změny makroekonomické rovnováhy 78

4.4.1 Změna agregátní poptávky 78

4.4.2 Změna agregátní nabídky 79

4.4.3 Neoklasické a keynesovské dosahování makroekonomické rovnováhy 80

5. Model IS-LM 83

5.1 Předpoklady a struktura modelu IS-LM 84

5.2 Trh statků a křivka IS 84

5.2.1 Odvození křivky IS 85

5.2.2 Sklon a posuny IS křivky 87

5.3 Trhy aktiv a křivka LM 88

5.3.1 Odvození křivky LM 89

5.3.2 Sklon a poloha LM křivky 90

5.4 Celková rovnováha – rovnováha na trzích statků a peněz 91

5.5 Účinky monetární politiky v modelu IS-LM 92

5.6 Fiskální politika v IS-LM modelu a vytěsňovací efekt 93

Část B Peníze v tržní ekonomice

6. Peníze a trh peněz 98

6.1 Peněžní a reálná ekonomika 98

6.2 Peněžní agregáty 99

6.3 Kvantitativní teorie peněz 101

6.3.1 Rovnice směny 101

6.3.2 Trh peněz 103

6.4 Poptávka po penězích 104

6.4.1 Transakční poptávka po penězích 105

6.4.2 Spekulační poptávka po penězích 106

6.5 Nabídka peněz 109

6.5.1 Obchodní banky 109

6.5.2 Jak vznikly banky 110

6.5.3 Jak vznikly banky s částečnými rezervami 111

6.5.4 Makroekonomické a mikroekonomické příčiny regulace bank 112

6.5.5 Centrální banka a její funkce 115

6.5.6 Jak banky tvoří peníze – peněžní multiplikátor 116

6.5.7 Kdo a co určuje nabídku peněz 120

6.6 Rovnováha na peněžním trhu a rovnovážná úroková míra 124

6.7 Vztah trhu peněz k trhu zapůjčitelných fondů 125

Část C Dvě „makroekonomická zla“: inflace a nezaměstnanost

7. Inflace 128

7.1 Měření inflace 129

7.1.1 Měření cenové hladiny a cenové indexy 129

7.1.2 Míra inflace 132

7.1.3 Skrytá inflace 134

7.1.4 Potlačená inflace 134

7.2 Obecná příčina inflace 134

7.3 Typologie inflace 135

7.3.1 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace 135

7.3.2 Poptávková inflace 137

7.3.3 Nákladová inflace 139

7.3.4 Očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace 142

7.4 Inflace a úroková míra 143

7.5 Setrvačná inflace 143

7.6 Jádrová inflace 144

7.7 Důsledky inflace 145

7.8 Cílování inflace a náklady dezinflace 148

7.9 Deflace jako problém 150

7.9.1 Deflace a dluhy 152

8. Nezaměstnanost 154

8.1 Měření nezaměstnanosti 154

8.1.1 Míra nezaměstnanosti 154

8.1.2 Podíl nezaměstnaných osob 156

8.1.3 Míra ekonomické aktivity 157

8.1.4 Struktura nezaměstnanosti 157

8.1.5 Počet uchazečů na jedno volné místo – Beveridgeova křivka 158

8.2 Typy nezaměstnanosti 159

8.3 Přirozená míra nezaměstnanosti 162

8.3.1 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti 162

8.4 Mikroekonomické souvislosti nezaměstnanosti 163

8.4.1 Minimální mzda 164

8.4.2 Odbory a kolektivní vyjednávání 165

8.5 Důsledky nezaměstnanosti 165

8.6 Cesty snižování nezaměstnanosti 168

9. Vztah inflace a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka 170

9.1 Původní Phillipsova křivka 170

9.2 První modifikace Phillipsovy křivky 172

9.3 Další modifikace Phillipsovy křivky 173

9.4 Nové ekonomické jevy a Phillipsova křivka 174

9.4.1 Vliv ropných šoků na ekonomiku 175

9.5 Phillipsova křivka s přirozenou mírou nezaměstnanosti 176

9.6 Teorie adaptivních a racionálních očekávání a Phillipsova křivka 177

9.6.1 Lucasova verze Phillipsovy křivky 180

Část D Centrální banka a vláda v ekonomice

10. Monetární (peněžní) politika 184

10.1 Nástroje monetární politiky 185

10.1.1 Operace na volném trhu a měnověpolitické sazby 186

10.1.2 Změny míry povinných minimálních rezerv 188

10.2 Keynesovský pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 189

10.2.1 Pravděpodobný vliv změn úrokové míry na výdaje 190

10.2.2 Úroková míra a uzavírání deflační a inflační mezery v ekonomice 191

10.3 Monetaristický pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 193

10.3.1 Monetaristické pravidlo hospodářské politiky 194

10.3.2 Problém neutrality a ne-neutrality peněz 195

10.4 Ekonomický pragmatismus 197

10.5 Některá omezení monetární politiky 198

10.5.1 Zpoždění účinků monetární politiky 199

10.5.2 Dilema centrální banky 200

10.5.3 Past likvidity 201

10.6 Eurozóna a Evropská centrální banka 201

10.7 Světová finanční krize 202

10.8 Snahy o stabilizaci 203

10.9 Experiment s negativní úrokovou mírou 205

11. Fiskální (rozpočtová) politika 209

11.1 Funkce, cíle a nástroje fiskální politiky 210

11.1.1 Nástroje fiskální politiky 211

11.2 Státní rozpočet 212

11.2.1 Příjmy státního rozpočtu 214

11.2.2 Výdaje ze státního rozpočtu 217

11.3 Poptávkově zaměřená fiskální politika – stabilizační fiskální politika 218

11.3.1 Vliv změn ve výši vládních výdajů 218

11.3.2 Vliv změn v míře zdanění 220

11.3.3 Kombinace výdajové a daňové politiky 221

11.3.4 Účinnost stabilizační fiskální politiky a sklon křivky agregátní nabídky 222

11.4 Nabídkově zaměřená fiskální politika – ekonomie strany nabídky 224

11.4.1 Lafferova křivka 226

11.4.2 Dodatek: průměrná a marginální míra zdanění 227

11.5 Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet 228

11.5.1 Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu 229

11.5.2 Financování deficitu státního rozpočtu 230

11.5.3 Financování deficitu státního rozpočtu a vytěsňovací efekt 232

11.5.4 Státní a veřejný dluh 234

11.5.5 Dluhová krize a snahy o finanční konsolidaci 236

11.6 Některá omezení fiskální politiky 237

11.6.1 Pružnost versus stabilita fiskálních nástrojů 237

11.6.2 „Stop and go“ politika a časová zpoždění 238

11.6.3 Vytěsňovací efekt vládních výdajů 240

11.6.4 Omezená autonomie národní daňové politiky 241

Část E Ekonomický růst a ekonomický cyklus

12. Ekonomický růst 244

12.1 Zdroje a typy ekonomického růstu 245

12.2 Měření ekonomického růstu 247

12.3 Teorie ekonomického růstu 248

12.3.1 Neoklasická teorie růstu 249

12.3.2 Role technologického pokroku 250

12.3.3 Problém exogenního pojetí technologického pokroku 252

12.3.4 Nová teorie růstu a koncepce lidského kapitálu 252

12.3.5 Technologický pokrok jako veřejný statek a role vlády 253

12.3.6 Sociálně-ekonomické přístupy k růstu 254

12.4 Role mezinárodní směny v procesu ekonomického růstu 255

12.5 Institucionální hranice produkčních možností 256

12.6 Ekonomický růst a blahobyt společnosti 256

12.6.1 Alternativní měřítka blahobytu 256

12.6.2 Ekonomický růst a důchodová nerovnost 257

12.6.3 Trvale udržitelný rozvoj 257

13. Ekonomický cyklus 261

13.1 Anatomie ekonomického cyklu 262

13.1.1 Fáze cyklu 262

13.2 Cyklické chování ekonomických veličin 265

13.3 Zdroje a typy ekonomického cyklu 267

13.4 Poptávkové a nabídkové změny 268

13.5 Endogenní mechanismus versus exogenní šoky 270

13.6 Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem 271

13.6.1 Investiční multiplikátor 272

13.6.2 Akcelerátor investic 272

13.6.3 Součinnost investičního multiplikátoru a akcelerátoru investic 275

13.7 Monetaristický model ekonomického cyklu 276

13.7.1 Nová kvantitativní teorie peněz a role adaptivních očekávání 277

13.7.2 Asymetrické informace na trhu práce ve Friedmanově modelu 278

13.7.3 Měnová politika v monetaristické koncepci cyklických výkyvů 279

13.8 „Nabídkové“ teorie ekonomického cyklu 279

13.8.1 Koncepce „přírodního“ cyklu Williama S. Jevonse 280

13.8.2 „Inovační model“ ekonomického cyklu Josepha A. Schumpetera 281

13.9 Politicko-ekonomický cyklus 282

13.10 Finanční krize a recese 283

13.11 Ekonomický cyklus, Okunův zákon a role hospodářské politiky 284

Část F Vnější vazby otevřené ekonomiky

14. Mezinárodní obchod 290

14.1 Příčiny existence mezinárodního obchodu 290

14.2 Teorie absolutních výhod 291

14.3 Teorie komparativních výhod 292

14.3.1 Grafická analýza komparativních výhod v mezinárodním obchodě 295

14.4 Obchodní protekcionismus a jeho důsledky 299

14.4.1 Překážky volného mezinárodního obchodu 299

14.4.2 Ekonomická neefektivnost jako důsledek zavedení cla 301

14.4.3 Sociálně-politické dopady volného obchodu 303

14.5 Úsilí o volný obchod 304

15. Měnový kurz 307

15.1 Měnové trhy 307

15.2 Měnové kurzy 308

15.2.1 Nominální a reálný kurz 309

15.2.2 Determinace měnového kurzu 313

15.2.3 Co způsobují změny měnových kurzů 314

15.2.4 Faktory působící na změnu rovnovážného kurzu 315

15.3 Režimy měnových kurzů 321

15.3.1 Výhody a nevýhody jednotlivých měnových režimů 322

15.3.2 Režimy měnových kurzů v současnosti 323

15.3.3 Ideální měnový režim a „nedosažitelná trojice“ 325

15.4 Česká koruna na měnových trzích 326

15.5 Budoucnost české měny a vývoj evropské měnové integrace 327

15.5.1 Kdy přistoupit k euru 330

15.5.2 Dopady vstupu ČR do eurozóny 331

16. Platební bilance 333

16.1 Dílčí salda platební bilance 336

16.2 Kumulativní salda platební bilance 339

16.3 Investiční pozice a zahraniční zadluženost 340

16.4 Vývoj platební bilance České republiky 342

Část G Makroekonomická úloha státu a jeho hlavní cíle

17. Stát a ekonomika 348

17.1 Stát v makroekonomice 349

17.2 Makroekonomické cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost 352

17.2.1 Magický čtyřúhelník 353

17.2.2 Index mizerie 356

17.3 Národní stát a ekonomická globalizace 356

Summary 358

Použitá literatura 359

Rejstřík 362

Chcete se na něco zeptat?