ČÁST SEDMÁ
Dědění
HLAVA PRVNÍ
Nabývání dědictví
§ 460
Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.
Jaký je základní předpoklad dědění?
Smrt zůstavitele. Stejné účinky jako smrt má i prohlášení fyzické osoby za mrtvou rozhodnutím soudu.
Může dědit právnická osoba?
Ano, dědicem může být fyzická i právnická osoba.
Jaké druhy závěti se rozlišují?
• Závěť ve formě notářského zápisu,
• vlastnoruční závěť, tedy holografní,
• závěť nenapsaná vlastní rukou, tedy alografní, u níž zůstavitel musí před dvěma svědky projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli,
• a závěť zůstavitele, který neumí číst nebo psát a musí před třemi svědky projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Kdy dochází k nabytí dědictví?
Již okamžikem smrti zůstavitele.
Mohou být zděděny nároky na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění?
Ne, protože se jedná o práva osobní povahy, která zanikají smrtí zůstavitele.
Dochází k přechodu nájmu bytu na základě dědění?
Ne, dědění nemá nic společného s přechodem nájmu bytu. U družstevních bytů se dědí členský podíl a nájem bytu připadne tomu z dědiců, který členský podíl zdědil.
Za nedoplatky na nájmu bytu odpovídá
a) dědic?
b) ten, na koho přešel nájem bytu?
a) Za nedoplatky nájemného po smrti nájemce neodpovídá ten, na koho přešel nájem bytu, ale dědic.
Je možné zříct se dědictví již za života zůstavitele?
Ne, zříct se dědictví smlouvou mezi dědicem a zůstavitelem za jeho života současná právní úprava nepřipouští.
Může úpadce odmítnout dědictví?
Ano, ale jen se souhlasem správce konkurzní podstaty.
Přecházejí na dědice jen práva a povinnosti zůstavitele, o kterých věděl?
Ne, na dědice přecházejí všechna práva a povinnosti zůstavitele.
Do pravomoci které instituce spadá řízení o dědictví?
Do pravomoci okresního soudu v místě posledního trvalého bydliště zůstavitele. Soud k převedení úkonů v řízení o dědictví pověří notáře, který jako soudní komisař připraví všechno, co je potřebné pro rozhodnutí soudu v dané věci. Úkony notáře jsou v tomto případě považovány za úkony soudu.
Kdo může činit právní úkony týkající se dědictví vůči jiným osobám v období mezi nabytím dědictví a potvrzením o nabytí dědictví?
Všichni dědici zůstavitele, kteří dědictví neodmítli, a to společně a nerozdílně.
Patří autorská díla do SJM?
Ne, ani když vznikla za trvání manželství.
Patří autorské odměny do SJM?
Ano, autorské odměny patří do SJM, pokud byly autorovi vyplaceny za trvání manželství nebo pokud byly za trvání manželství přijaty autorskou ochrannou organizací.
Zanikají práva a povinnosti ze smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, když jeden z účastníků smlouvy zemřel ještě před podáním návrhu na vklad (na převod vlastnictví k nemovitostem) do katastru nemovitostí?
Ne, nezanikají, tato práva a povinnosti přecházejí na dědice.
Lze dědit po právnické osobě?
Ne, je možné dědit jen po fyzické osobě.
§ 461
(1) Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.
(2) Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.
Jaké jsou dědické tituly, na základě kterých lze dědit?
• Závěť
• a zákon.
Jaký je základní předpoklad dědění?
Smrt zůstavitele. Stejné účinky jako smrt má i prohlášení fyzické osoby za mrtvou rozhodnutím soudu.
Je možné dědit na základě svatební smlouvy?
Ne, právním důvodem dědění může být jen závěť nebo zákonná dědická posloupnost. Zákon jiný dědický titul jako důvod dědického nástupnictví nepřipouští.
Má přednost
a) dědění ze zákona?
b) dědění ze závěti?
b) Dědění ze závěti, protože pokud nenabude dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona.
V jakých případech osoba povolaná za dědice ze závěti nenabude dědictví?
Pokud:
• zemře před zůstavitelem,
• stane se nezpůsobilou dědit,
• odmítne dědictví,
• je následným projevem poslední vůle zůstavitele vyděděna.
Pokud nedědí dědic ze závěti, přirůstá jeho podíl ostatním dědicům ze závěti?
Ne, na místo tohoto dědice nastupují dědici ze zákona.
Na základě čeho je konstatována smrt?
Smrt konstatuje lékař po ohledání mrtvoly. Pokud smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, ale je jisté, že osoba zemřela, může ji soud prohlásit za mrtvou. Za mrtvou lze prohlásit i nezvěstnou osobu. Když se zjistí, že žije, soud i bez návrhu zruší rozhodnutí o prohlášení za mrtvého.
Lze darovací smlouvou darovat věc až poté, co dárce zemře?
Ne, tato darovací smlouva by byla neplatná, protože obchází zákonná ustanovení o dědění.
§ 462
Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu.
Kdo může být dědicem?
• Fyzická osoba,
• právnická osoba, ale ta může dědit jen ze závěti,
• stát, a to v případě odúmrti.
Může tentýž dědic dědictví ze zákona odmítnout a ze závěti přijmout?
Ne, dědic musí přijmout nebo odmítnout dědictví z obou uvedených důvodů.
Může zůstavitel v závěti ustanovit náhradního dědice?
Ano, zůstavitel může ustanovit také náhradního dědice.
Na základě čeho může dědictví připadnout státu?
Státu může připadnout dědictví ze závěti a odúmrti. Přechod dědictví na stát se nazývá odúmrť, protože státu připadne majetek, který nemá vlastníka.
Může stát odmítnout dědictví,
a) pokud je dědicem ze závěti?
b) pokud mu připadne jako odúmrť?
a) Ano, pokud je stát povolán za dědice závětí, má stejné postavení jako jiný dědic, a může tedy dědictví i odmítnout. Toto právo mu však nepřísluší, připadne-li mu dědictví jako odúmrť.
b) Ne, protože v tomto případě stát nemá postavení dědice.
Státu připadlo dědictví odúmrti. Náleží státu právo na plnění z pojistné smlouvy o pojištění osob?
Ne, státu nenáleží právo na plnění z pojistné smlouvy, pokud mu dědictví připadlo podle § 462 ObčZ, tedy jako odúmrť. R 16/1963
Odmítnutí dědictví
§ 463
(1) Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.
(2) Zástupce dědice může za něj dědictví odmítnout jen podle plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje.
Je možné dědictví odmítnout tak, že dědic před spoludědicem prohlásí, že je odmítá?
Ne, takové prohlášení by bylo bez právních následků.
Jakým způsobem je možné dědictví odmítnout?
Ústně před soudem nebo notářem, protože ten vystupuje jako soudní komisař, nebo písemným prohlášením zaslaným soudu.
Je platné prohlášení o odmítnutí dědictví, pokud ten, kdo je odmítl, neměl představu o ceně a rozsahu zůstavitelova majetku?
Ano, protože pro platnost prohlášení o odmítnutí dědictví není významné, zda ten, kdo je prohlásil, měl správnou představu o stavu zůstavitelova majetku nebo dluhů.
Může zástupce dědice dědictví odmítnout?
Ano, ale jen pokud má plnou moc, která ho k tomu výslovně zmocňuje.
Může dědictví odmítnout právní zástupce, který zastupuje dědice, jenž není způsobilý k právním úkonům?
Ano, ale je k tomu zapotřebí souhlas soudu.
Pokud dědic udělil svému zástupci plnou moc k odmítnutí dědictví, stačí tato plná moc, aby zástupce zastupoval dědice v celém dědickém řízení?
Ne, tato plná moc neopravňuje zástupce, aby zastupoval dědice v celém průběhu řízení o dědictví. R 12/1981
Zákonný zástupce přijal dědictví za dědice, který není způsobilý k právním úkonům. Je k přijetí dědictví zapotřebí, aby s tím souhlasil také soud?
Ne, při přijímání dědictví zákonným zástupcem není schválení soudu nezbytné.
Může nezletilého dědice zastupovat otec, když je taktéž povolán za dědice (např. když se jedná o dědictví po matce)?
Ne, nezletilého dědice nemůže otec zastupovat, protože by mohlo dojít ke střetu zájmů.
Kdy končí plná moc udělená v dědickém řízení?
Pravomocným skončením řízení.
Uvedené texty jsou ukázkami z knihy:
J. Kobík, A. Kohoutková: Občanský zákoník v dotazech a odpovědích, s. 324–328.
