Psychologie školní šikany

Autor: P. Janošová, L. Kollerová, K. Zábrodská a kolektiv

  • Kód produktu: 89972
  • Nakladatelství: Grada Publishing
  • Počet stran: 416
  • Vazba: brož., 17x24 cm
  • ISBN: 978-80-247-2992-3
  • Datum vydání: červen 2016
  • Běžná cena s DPH: 499 Kč
  • Sleva: 10%
  • Ušetříte: 50 Kč
  • Vaše cena s DPH: 449 Kč
ks
    Sleva
    V prodeji

Autoři si dali za cíl poskytnout přehled poznatků o šikaně jako o komplikovaném jevu, o teoriích, jež postihují jeho jednotlivé stránky, o výzkumných metodách i konkrétních problémových situacích, které jsou pro ni typické. Jejich výsledky shromážděné teoretickým bádáním a empirickým výzkumem jsou nesporným přínosem pro českou agresologii a sociální psychologii. Při analýze problematiky šikany mezi dětmi a mládeží vycházejí z nejnovějších teorií lidské agrese, vývojové psychologie a psychologie dětských skupin. Zaměřují se na především na méně závažné formy šikany, vyčleňování a ignorování, se kterými se učitelé a žáci setkávají ve většině školních tříd. Jen v menší míře se věnují pokročilé šikaně. Všechny poznatky demonstrují na příkladech z praxe.





OBSAH:



Úvodem

1. Školní šikana v posledních dvou desetiletích (Pavlína Janošová)

1.1 Fenomenologické proměny šikany – vzestup nepřímých forem

1.2 Šikana jako politikum – skrývání i předstírání

2. Definování šikany (Pavlína Janošová)

2.1 Šikana jako zvláštní případ agrese

2.2 Definice šikany – tři základní kritéria detailně

2.2.1 Záměrnost v šikaně

2.2.2 Nerovnováha síly mezi šikanujícím a šikanovaným

2.2.3 Opakovanost útoků

2.3 Měření prevalence šikany u nás – problém nejednotného pojetí

3. Sociokulturní přístup ke školní šikaně (Kateřina Zábrodská)

3.1 Jak hovoříme o šikaně – konstrukce šikany v dětských kolektivech

3.2 „Je prostě divná“ – šikanování a konstrukce odlišnosti

3.3 Šikana v kontextu společenských norem a morálky

3.3.1 Genderové normy: být normálním klukem

3.4 Šikana jako součást skupinových procesů

3.5 Náměty pro práci se žáky

4. Co mít na paměti při měření šikany (Pavlína Janošová)

4.1 Jak chápou šikanu účastníci výzkumu?

4.2 Sběr dat – volba formulací a terminologie

4.3 Školní a třídní vlivy na měření

4.4 Základní metody měření

4.4.1 Co měří a neměří sebeposuzovací dotazníky

4.4.2 Metrické údaje získané od spolužáků

4.4.3 Porovnání měření sebeposouzením a vrstevnickými nominacemi

4.4.4 Další informační zdroje k diagnostice šikany

5. Šikana z hlediska reaktivní a proaktivní agrese (Pavlína Janošová)

5.1 Co víme o proaktivní a reaktivní agresi školních dětí?

5.2 Extrémní agresivita, asociální porucha osobnosti a šikana

5.3 Jaký je vztah mezi reaktivní, proaktivní agresí a šikanou?

5.4 Náměty pro práci se žáky

5.4.1 K proaktivní agresi

5.4.2 K reaktivní agresi

5.4.3 Školní prevence proti šikaně z hlediska proaktivní a reaktivní agrese

6. Je šikana „cool“? Nadřazená emoční nezúčastněnost u šikanujících žáků (Pavlína Janošová)

6.1 Kdo je podle žáků „cool“

6.2 Genderový kontext šikany

6.2.1 Agrese a nezúčastněná póza (toughness) u dívek

6.3 Emoční nezúčastněnost (toughness) a alexitymie

6.3.1 Zdravotní a psychická rizika

6.4 Úvaha o významu toughness v minulých a současných společenstvích

6.5 Náměty pro práci se žáky

7. Šikana a krutost v psychodynamické perspektivě (Pavlína Janošová)

7.1 Krutost v agresi a šikaně

7.2 Generační transmise krutosti – od raného dětství k vrstevnické šikaně

7.2.1 Oběť šikany v adolescentní skupině

7.2.2 Šikana a krutost v adolescentní skupině

7.3 Dynamika vztahu mezi šikanujícími a šikanovanými

7.4 Náměty pro práci se žáky

7.4.1 Co je třeba zajistit u zvlášť necitlivé a kruté šikany

7.4.2 Zpracování zkušeností s šikanou po letech – nové možnosti prevence

8. Morální vyvazování a šikana (Lenka Kollerová)

8.1 Šikana a morálka

8.1.1 Složitá podmíněnost šikany

8.1.2 Šikana z morální perspektivy

8.1.3 Rozpor mezi morálkou a chováním

8.2 Morální vyvazování

8.2.1 Definice morálního vyvazování

8.2.2 Kognitivní restrukturace

8.2.3 Odmítnutí osobní odpovědnosti

8.2.4 Přehlížení nebo minimalizace škodlivých důsledků vlastního chování

8.2.5 Obviňování a dehumanizace oběti

8.2.6 Společné působení mechanismů

8.3 Výzkum morálního vyvazování v kontextu šikany

8.3.1 Morální vyvazování a kyberšikana

8.3.2 Morální vyvazování ve vztahu k věku a pohlaví

8.3.3 Morální vyvazování jako charakteristika kolektivu

8.4 Náměty pro výzkum a pro práci se žáky

8.4.1 Budování atmosféry důvěry

8.4.2 Označování šikany a nemorálního chování

8.4.3 Rozlišování konvence a morálky

8.4.4 Rozvíjení morálky příběhy a diskusemi

9. Pohled na šikanu z hlediska logoteoretického přístupu (Mária Dědová)

9.1 Logoteoretické chápání existenciálních zdrojů šikanování

9.1.1 Šikana jako důsledek nedostatečně rozvinuté schopnosti sebepřesahu člověka

9.1.2 Popření osobní svobody a odpovědnosti v šikanujícím chování

9.1.3 Redukcionistické chápání hodnot a absence smyslu života v souvislosti se šikanou

9.2 Aplikace logoterapeutického přístupu ve výchovném poradenství při řešení šikany psychology či výchovnými poradci

9.2.1 Specifika individuální logoterapeutické práce s agresory šikany

10. Šikanovaný žák a jeho zvládání šikany (Pavlína Janošová)

10.1 Role oběti z psychodynamické perspektivy

10.2 Postavení šikanovaného žáka ve třídě

10.3 Obranné strategie obětí proti šikaně

10.3.1 Preferované strategie, které se ukazují jako účinné

10.3.2 Méně účinné a rizikové strategie

10.4 Co podle bývalých obětí pomohlo ukončit šikanu

10.4.1 Jak šikanovaní hodnotí pomoc školy

10.4.2 Několik poznámek k situaci současné školy při řešení šikany

10.5 Dopad šikany na školní život šikanovaného žáka

10.6 Psychické změny u šikanovaného žáka

10.6.1 Faktory, které ovlivňují psychické následky šikany

10.6.2 Proces vnitřní viktimizace

10.6.3 Psychická traumatizace jako důsledek šikany

10.7 Rozdíly ve zpracování zkušenosti šikany

10.8 Agresivní oběti – ti, kteří jsou nejvíc odmítaní

10.9 Šikanovaní s šikanujícími ve třídě

10.9.1 Dyadická (dívčí) šikana

10.10 Náměty pro práci se žáky

10.10.1 Komunikace učitelů s žáky

10.10.2 Vztah mezi šikanovanými a šikanujícími

10.10.3 Práce s šikanovanými žáky a žákyněmi

11. Zastánce jako klíčový hráč v dramatu šikany (Jiří Kressa)

11.1 Rozdílné způsoby jednání zastánců

11.2 Motivace zastánců

11.3 Osobnostní a sociální charakteristika zastánců

11.3.1 Jací tedy jsou?

11.4 Co brzdí aktivitu zastánce a co ji podporuje?

11.4.1 Morální vyvazování

11.4.2 Soudržnost třídy

11.4.3 Vnímaná sociální opora

11.5 Pedagog jako hlavní zastánce šikanovaných

11.6 Náměty pro práci se žáky

12. Ambivalentní protagonisté: Kdo jsou „šikanující zastánci“? (ekologický přístup) (Pavlína Janošová)

12.1 Ambivalentní dvojrole „šikanující zastánce“

12.1.1 Sběr dat o „šikanujících zastáncích“ a jejich vyhodnocení

12.2 Popis pěti „šikanujících zastánců“

12.2.1 Interakce se spolužáky

12.2.2 Co mají tito žáci společného?

12.3 Shrnutí: Kdo jsou „šikanující zastánci“?

12.3.1 Agrese a další rizikové chování

12.3.2 Podpora skupinových cílů, prosocialita

12.4 Náměty pro práci s „šikanujícími zastánci“

12.4.1 K práci se sledovanými třídami

13. Skupina a šikana (Lenka Kollerová)

13.1 Úvod

13.2 Šikana jako skupinový proces

13.3 Vztahy ve třídě

13.3.1 Přátelství

13.3.2 Hierarchie

13.4 Sociální identita

13.4.1 My a oni

13.4.2 Skupinové normy

13.4.3 Vrstevnický tlak a pluralitní neznalost

13.4.4 Efekt černé ovce

13.5 Náměty pro práci se žáky

14. Šikana a školní třída na začátku dospívání (Pavlína Janošová)

14.1 Školní a třídní klima

14.1.1 Klima třídy z hlediska šikanujících, šikanovaných a zastánců

14.2 Školní třída na začátku dospívání

14.2.1 Vztahy ve třídě

14.2.2 Žáci na okraji třídy

14.3 Individuální a skupinové možnosti čelit šikaně

14.3.1 Přesvědčení žáka, že proti šikaně může něco dělat (self-efficacy)

14.3.2 Skupinová účinnost (collective efficacy) třídy

14.4 Skupinový život třídy řídí učitel

14.5 Náměty pro práci se žáky

14.5.1 Komunitní způsob vedení třídy

14.5.2 Ustavení pravidel chování – „charta třídy“

14.5.3 Třída a její sebepojetí

15. K podobám současné šikany a k jejímu vyšetřování (Pavlína Janošová)

15.1 Rozmanitost podob školní šikany v současnosti

15.2 Současné třídy na ZŠ většinou nejsou sehrané týmy

15.2.1 Zakrývající tendence ve třídách souvisejí i se způsobem vyšetřování

15.3 Několik poznámek pro učitele u vyčleňování, počátečních a nejasných případů

Příloha 1 (kap. 4.4.1)

Příloha 2 (kap. 4.4.2)

Závěrem 3

English summaries of chapters

Literatura

Rejstřík věcný

Rejstřík jmenný


Chcete se na něco zeptat?