Jak mohou naše přesvědčení změnit vnější svět?
Člověk se může mýlit dvěma způsoby.
Může věřit něčemu, co není pravda,
nebo se může bránit uvěřit tomu, co pravda je.
Sören Kirkegaard
Vyrostli jsme s vědomím, že jsme jeden od druhého odděleni. To v nás nutně vyvolalo pocit izolace a osamělosti. Myslíme si, že jsme „náhodně“ vydáni napospas věcem i událostem. Byli jsme my – a zbytek světa. Tento obraz světa se stal tak samozřejmým, že jsme se dále neptali – i když nám po emoční stránce nebylo úplně dobře. Náš život pak probíhal velmi často právě tak, že se nám naše mínění potvrdilo.
V posledních letech se však v důsledku poznatků moderní vědy tento pohled změnil. Dnes víme, že právě opak je pravdou. Nejsme od sebe odděleni! Vše je spolu propojeno a vzájemně se ovlivňuje. Tyto poznatky jsou velmi důležité pro soustředění energie našich přání, a proto bych se o tom chtěl krátce zmínit.
Změna začala v roce 1995 pokusy na Ruské akademii věd pod vedením Vladimira Poponina a Pjotra Garjajeva. Výsledky jejich experimentů ukázaly něco neuvěřitelného a byly tak překvapující, že pokusy byly poté zopakovány v USA a tam také nakonec zveřejněny.
Vladimir Poponin a Pjotr Garjajev chtěli pomocí částeček světla – tzv. fotonů – zkoumat chování DNA. Při těchto pokusech odčerpali z trubice veškerý vzduch, aby získali vakuum.
Víme ale, že ani ve vakuu neexistuje absolutní prázdnota. V každém prostoru zůstávají fotony (světelná energie), které je možné celkem přesně měřit speciálními přístroji. Tak to bylo také při tomto experimentu. Zpočátku probíhalo všechno podle očekávání. Fotony ve vakuu trubice se rozdělily naprosto neuspořádaným způsobem.
V dalším kroku byl do trubice vložen vzorek lidské DNA. A tehdy se stalo něco zcela překvapujícího: Částice v přítomnosti DNA změnily své uspořádání, DNA měla na fotony přímý vliv. Jako by nějakou neviditelnou silou uspořádala fotony v trubici do pravidelných obrazců. To dokazuje, že:
Lidská DNA má přímý vliv na fyzický svět.
V konvenční fyzice nebylo nic takového nikdy pozorováno a v jejím tradičním chápání se vůbec nic takového nepředpokládá. Fotony se tedy chovaly způsobem, pro který zprvu neexistovalo žádné vysvětlení.
Mimochodem, už jen tento fakt byl dostatečně vzrušující. Avšak to, co následovalo, bylo prostě revoluční… Když byla DNA z trubice opět vyjmuta, předpokládalo se, že se vzniklé uspořádání fotonů zase rozpadne a vrátí k původnímu chaotickému prostorovému rozložení. Stal se ale pravý opak! Fotony se chovaly, jako by DNA byla stále přítomna, a zachovaly si své uspořádané rozložení.
Tyto pokusy byly několikrát opakovány, byly překontrolovány použité nástroje, až bylo zcela jisté, že v trubici nezůstala po DNA ani stopa. Experiment byl mnohokrát ověřován s jasným výsledkem: Fotony a DNA byly stále ještě navzájem spojeny, i když se od sebe fyzicky oddělily. Zdálo se, že jsou spojeny polem, které kvantoví fyzikové nazývají kvantovým. Tento „prázdný prostor“ není však vůbec prázdný, je vyplněn polem, ve kterém se rozprostírají a pohybují miliardy informací ve formě vln.
Tento pokus je klíčový pro pochopení zákona rezonance. Uvedená série testů podporuje a zdůvodňuje teorii, že existuje kvantové pole, kde je všechno se vším propojeno. Zvláštní na tomto experimentu je skutečnost, že tato energie byla prokázána poprvé.
Pro tohle pole energie, které spojuje všechno se vším, existuje již dlouhou dobu řada pojmenování podle jejich objevitelů: kvantové pole, božská matrice, prahmota, kvantový hologram. Vyjímečné na tomto energetickém poli je to, že se nepodobá žádné, nám dosud známé formě energie.
Toto energetické pole, které vypadá,
že funguje jako pevně utkaná síť,
představuje most mezi vnitřním a vnějším světem.
Stejně jako zvukové vlny používají jako nosiče vzduch, potřebuje i námi vyslaná energie našich přesvědčení a přání prostředníka, aby byla přenesena do světa. K tomu jí slouží tato kvantová energie.
Toto pole energie nám umožňuje být ve spojení
se vším a s každým – vědomě či nevědomě.
Nehraje přitom roli, jak daleko od nás se příjemce nachází – může to být náš soused nebo člověk, který je zrovna na druhé straně zeměkoule. Rezonanční pole, které tvoříme a vysíláme, najde vždy toho správného – i když on sám o tom ještě vůbec neví.
Tak to udělala například Sabine. Prostřednictvím svého přání navázala energetické spojení se svým budoucím partnerem, ačkoliv ten o tom neměl ani tušení:
Ahoj Pierre,
v červnu tohoto roku jsem byla na tvém semináři ve Frankfurtu, a to, co se od té doby stalo, se sotva dá popsat slovy. Má přání, která jsem si zformulovala, se plnila jedno za druhým. Jen přání, které mi nejvíc leželo na srdci, totiž abych ještě našla životního partnera, nenacházelo žádnou odezvu. Tak jsem se podle tvých rad rozhodla být šťastná a vděčná, jednak sama se sebou, a také s tím, co už mám.
Začátkem srpna jsem jela s oběma svými dětmi na dovolenou a zde se opět opakoval fenomén: plnila se přání, na která jsem už téměř zapomněla, a ještě k tomu jsem přitahovala milé a velmi zajímavé lidi i pro svůj obchod. Avšak „ten muž“ na sebe nechával čekat.
Rozhodla jsem se tedy, že urychlím průběh přání pomocí afirmací. Každé ráno jsem se půl hodiny usilovně koncentrovala na přání ohledně „mého partnera“.
A najednou stál vedle mě. Byla jsem právě na diskotéce a na cestě k baru, proběhl kolem mě jen proto, aby mi vysvětlil, že se se mnou musí okamžitě seznámit. K tomu si dal panáka na kuráž, ale v podstatě prý čekal už několik dní na příležitost, aby mě mohl konečně oslovit. Vlastně vůbec nevěděl, proč mě oslovuje, ale nemohl jinak, „něco“ ho k tomu hnalo.
Toto oslovení proběhlo jen mimochodem, protože někam spěchal, ale od prvního okamžiku mezi námi zavládla neuvěřitelná přitažlivost. Ukázalo se, že tento muž splňuje veškerá přání z mého seznamu a máme spolu tolik společného, že je to skoro až nemožné. Dnes si neumíme představit, že bychom žili jeden bez druhého.
Navíc to vypadá, že jsme i oboustranně připraveni se společně dále rozvíjet. Toto přání jsem – díky Tobě – ještě po semináři přidala do seznamu.
Tak dlouho jsem čekala na splnění přání svého srdce! A najednou je „on“ prostě tady.
Brzy se opět uvidíme na semináři, ale tentokrát s sebou přivedu ještě někoho…
S milými pozdravy
Sabine
Proč dál čekat na splnění přání svého srdce, když se můžeme energeticky naprosto jasně a aktivně spojit se svým cílem?
Sabine začala jednoduše věřit síle svých myšlenek a zachovala si ve svém srdci neochvějné přesvědčení. Díky kvantovému poli můžeme okamžitě navázat spojení se všemi a se vším. Musíme to jen udělat.
Uvedený text je ukázkou z knihy:
P. Franckh: Zákon rezonance, s. 21–26.
