Dějiny sociologie

Publikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech. Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků. Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse. Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají.

OBSAH:

Úvodní poznámka

1. Auguste Comte (1789-1897) - zakladatel sociologie, nebo zakladatelský mýtus?

Comte na počátku 19. století a dnešek

Pojem "pokroku" jako předpoklad vzniku vědecké ("pozitivní) sociologie

Comtův "zákon tří stadií"

Lidský duch a společnost

Comtova sociální statika aneb Problém řádu

2. Alexis de Tocqueville: Cesta k demokracii a nové vědě o společnosti

Společenské vědy a Alexis de Tocqueville

Život a doba Alexise de Tocquevilla

Dílo a intelektuální vliv Alexise de Tocquevilla

3. Karel Marx: Od ekonomie a filozofie k materialistickému pojetí dějin

Patří Marx a Engels vůbec do dějin sociologie?

Marxovo dílo

4. John Stuart Mill o vládě a o poddanství žen

Úvahy o vládě ústavní

Poddanství žen

Příčiny podřízeného postavení žen

Manželství a společenské postavení žen

Millova "pozitivní" koncepce

Závěrem

5. Darwin nebo Spencer? Počátky sociologického evolucionismu

"Záhada" Spencerovy "intelektuální smrti"

Organicistická analogie: společnost jako organismus

Spencer a Darwin

Spencer otevírá nové pole: vztah sociologie a biologie

Dichotomie vojenské a industriální společnosti

Spencerův liberalismus v čas "nového barbarství"

6. Psychologismus v sociologii: nápodoba a davy na historické scéně

Psychologismus

Gabriel Tarde

Klasická teorie davového chování Gustave Le Bona

Vzpoura davů podle José Ortegy y Gasseta

7. Vilfredo Pareto: od ekonomie k sociologii

Od ekonomie k sociologii, od racionálního k "mimologickému"

Jednání a čin

Teorie elit a "hřbitov aristokracií"

8. Emile Durkheim jako skutečný zakladatel "vědecké sociologie"?

Durkheimovo pojetí sociálního faktu

Durkheimova sociologie a problém společenské solidarity

(Bez)moc společnosti: Sebevražda

Společenský narcisismus zvaný náboženství

9. Max Weber a jeho odkouzlený svět

Racionalita a lidské jednání

Racionalita v sociologii

Některé ideální typy

Duch kapitalismu

Weberovy metafory

10. Georg Simmel - sociologický impresionista?

Formy společnosti

Peníze jako ztělesnění modernity

Velkoměstský člověk

Sociologie věcí a každodenní fenomény

11. Opomíjený Werner Sombart o vzniku kapitalismu

Werner Sombart o vzniku kapitalismu

Sláva jedné knihy

12. Počátky americké sociologie

13. Chicagská škola - obrat v dějinách sociologie

Vymezení pojmu: co vlastně byla "chicagská škola"

První generace: Veblen, Thomas a Znaniecki, Cooley

Základní charakteristika chicagské školy, ideové kořeny a kanonická kniha

Základní "velká témata" chicagské školy

Šest chicagských škol

Mezi sociologií a antropologií: Robert Redfield

Politická sociologie chicagské školy a studium mediálního světa

Přirozený rozpad chicagské školy a poučení

14. Neopozitivismus: ještě jeden pokus o exaktnost

Neurathova idea "jednotné vědy"

Lazarsfeldův "jazyk proměnných"

Slavné kritiky neopozitivismu

15. Civilizační teorie první poloviny 20. století

16. Konec "heroického období" moderní sociologie: Talcott Parsons a Robert King Merton

Čtveřice velikánů a funkcionální analýza

Talcott Parsons

"Voluntaristická" teorie jednání

Slavný AGIL

Mertonova umírněná revize

Dodatek I.: Náčrt vývoje empirické sociologie

První kroky empirické sociologie: Adolphe Quételet, Le Play

Emile Durkheim - propojení teoretického studia s empirickým materiálem

Poznámka o Masarykovi

Slovo o durkheimovské škole

"Politická aritmetika" Johna Graunta a Williama Pettyho

Robert Mathus a Friedrich Engels o situaci v Anglii v 18. a 19. století

Millovo zdůvodnění sociologie jako teoreticko-empirické vědy a Spencerovy "důkazy"

Velká Británie 19. století jako laboratoř i země reformního úsilí

Počátky empirického výzkumu v Německu

Max Weber jako "kvantitativní sociolog"

Ferdinand Tönnies - autor jedné knihy a "empirický sociolog"

Americká empirická sociologie z ptačí perspektivy

Lidské problémy průmyslové civilizace

Střední město manželů Lyndových "v transformaci"

Malé sociální skupiny jako legitimní téma sociálního výzkumu

Dodatek II.: Vývoj sociologie v Rusku a Polsku

Ruská sociologie mezi Evropou a Asií a mezi revoltou a konformismem

Několik velkých osobností klasické polské sociologie

Závěrečné zamyšlení

Seznam kanonických děl přeložených do češtiny a slovenštiny

Základní přehledová literatura k dějinám sociologie

Rejstřík věcný

Rejstřík jmenný