Pátá disciplína - Teorie a praxe učící se organizace
Autor: Peter M. Senge
- Kód produktu: 68658
- Nakladatelství: Management Press
- Počet stran: 440
- Vazba: brož., 17 × 24,2 cm
- ISBN: 978-80-7261-428-8
- Datum vydání: květen 2016
- Běžná cena s DPH: 759 Kč
- Zvýhodnění on-line: 12%
- Ušetříte: -91 Kč
- Vaše cena s DPH: 668 Kč
Aktualizované vydání bestselleru Petera M. Sengeho – jedné z nejvýznamnějších osobností v oboru managementu – lze bez nadsázky zařadit mezi klasická díla světové manažerské literatury.
Vychází z patnácti let zkušeností s uplatňováním hlavních myšlenek knihy v praxi a dokazuje, že jedinou konkurenční výhodou, kterou může organizace získat, je schopnost učit se rychleji než konkurence. Popisuje, jak se organizace mohou zbavit „poruch učení“, které ohrožují jejich produktivitu a úspěch, a to tím, že si osvojí strategie, jež uvolňují týmové úsilí, rozvíjejí nový způsob myšlení a schopnost lidí dosahovat výsledků, na nichž jim opravdu záleží. Organizace, které mají stále globálnější charakter, se musí v současné době vyrovnávat ms takovými problémy, jakými jsou například ekologické, společenské či různé institucionální krize. Vzhledem k tomu, že - jak říká autor – „vše souvisí se vším“ a ve světě panuje stále větší vzájemná propojenost a závislost, je třeba, aby si organizace osvojily nové schopnosti a dovednosti, pokud si mají dále uchovat svou životaschopnost.
Je třeba, aby organizace změnily způsob, jakým pohlížejí na procesy učení a vzájemnou interakci na všech svých úrovních, aby změnily způsob myšlení (pohledu na svět) od tradičního myšlení směrem k myšlení systémovému a přeměnily se v učící se organizaci – v organizaci rychle reagující a přizpůsobivou, v níž si lidé uvědomují, jak vytvářejí „svůj svět“ a jak na něj mohou působit. Názorným vyjádřením těchto nových schopností učící se organizace je pět disciplín: mentální modely (hluboce zakořeněné předpoklady či představy, které ovlivňují to, jak svět vykládáme), osobní mistrovství (schopnost uvědomovat si své vlastní předpoklady a prohlubovat svou osobní vizi), společně sdílená vize (schopnost udržovat společně sdílený obraz budoucnosti) a týmové učení (schopnost členů týmu zahájit „společné přemýšlení“). Disciplína, která čtyři předchozí integruje, je pátá disciplína – systémové myšlení umožňující porozumět způsobu, jímž jednotlivci vnímají vlastní já a svět kolem sebe. Autorovy poznatky o tom, jak se organizace učí a jak sdílejí znalosti, mohou organizacím pomoci získat nové, dosud nevyužité zdroje konkurenční výhody a zvyšovat svou schopnost dosahovat stanovených cílů.
Vychází z patnácti let zkušeností s uplatňováním hlavních myšlenek knihy v praxi a dokazuje, že jedinou konkurenční výhodou, kterou může organizace získat, je schopnost učit se rychleji než konkurence. Popisuje, jak se organizace mohou zbavit „poruch učení“, které ohrožují jejich produktivitu a úspěch, a to tím, že si osvojí strategie, jež uvolňují týmové úsilí, rozvíjejí nový způsob myšlení a schopnost lidí dosahovat výsledků, na nichž jim opravdu záleží. Organizace, které mají stále globálnější charakter, se musí v současné době vyrovnávat ms takovými problémy, jakými jsou například ekologické, společenské či různé institucionální krize. Vzhledem k tomu, že - jak říká autor – „vše souvisí se vším“ a ve světě panuje stále větší vzájemná propojenost a závislost, je třeba, aby si organizace osvojily nové schopnosti a dovednosti, pokud si mají dále uchovat svou životaschopnost.
Je třeba, aby organizace změnily způsob, jakým pohlížejí na procesy učení a vzájemnou interakci na všech svých úrovních, aby změnily způsob myšlení (pohledu na svět) od tradičního myšlení směrem k myšlení systémovému a přeměnily se v učící se organizaci – v organizaci rychle reagující a přizpůsobivou, v níž si lidé uvědomují, jak vytvářejí „svůj svět“ a jak na něj mohou působit. Názorným vyjádřením těchto nových schopností učící se organizace je pět disciplín: mentální modely (hluboce zakořeněné předpoklady či představy, které ovlivňují to, jak svět vykládáme), osobní mistrovství (schopnost uvědomovat si své vlastní předpoklady a prohlubovat svou osobní vizi), společně sdílená vize (schopnost udržovat společně sdílený obraz budoucnosti) a týmové učení (schopnost členů týmu zahájit „společné přemýšlení“). Disciplína, která čtyři předchozí integruje, je pátá disciplína – systémové myšlení umožňující porozumět způsobu, jímž jednotlivci vnímají vlastní já a svět kolem sebe. Autorovy poznatky o tom, jak se organizace učí a jak sdílejí znalosti, mohou organizacím pomoci získat nové, dosud nevyužité zdroje konkurenční výhody a zvyšovat svou schopnost dosahovat stanovených cílů.