Psychologie lži

Lze najít obecnou a šířeji akceptovatelnou definici lži? Můžeme obelhat sami sebe? Jak lžou děti a jak lžou dospělí? Jaké jsou verbální a neverbální projevy lhaní? Jaké jsou limity a úskalí detekce lži? Na tyto a další otázky hledá odborně podložené odpovědi ojedinělá a komplexní monografie věnovaná fenoménu lži.

Publikace nahlíží problematiku lhaní v sociálním, filozofickém, ekonomickém a neuropsychologickém kontextu. Především však zpracovává lhaní jako sociální fenomén vystupující v situacích vyžadujících odborné psychologické působení - například v psychoterapii, forenzní a školněpsychologické praxi.

Autorka seznamuje čtenáře s jevem lži z hlediska typologie, motivů, frekvence lhaní, ale i z hlediska vývojových, genderových i kulturních souvislostí. Ukazuje, jak se komplexní povaha lhaní projevuje v řeči, v chování i v prožívání. Závěrečná kapitola je věnována pozoruhodným situacím, ve kterých jsou lži ve skutečnosti důsledkem sugestibility, falešných vzpomínek či poruch osobnosti.

Monografie jistě zaujme odborníky z vědních oblastí, jako je psychologie, pedagogika, sociologie, právo, ale přínosná bude také pro učitele, rodiče, speciální pedagogy a forenzní psychology.

OBSAH:

Předmluva

1. Lhaní, lež a pravda

1.1 Psychologie lhaní

1.1.1 Definice lhaní a lži

1.1.2 Typologie lží

1.2 Literatura a lhaní

1.3 Filozofie a lhaní

1.3.1 Jak vypadá pravda?

1.4 Ekonomie a lhaní

1.5 Neuropsychologie lhaní

1.6 Sebeklam aneb Můžeme obelhat sami sebe?

2. Lhaní u dětí a dospívajících

2.1 Vývoj utváření lži

2.1.1 Prosociální lži

2.1.2 Genderové rozdíly ve lhaní dětí

2.2 Vliv mezikulturních rozdílů na lhaní a jeho morální hodnocení

2.3 Detekce lži u dětí

2.3.1 Jak dobře rozpoznají děti lež?

2.3.2 Jak dobře poznáme dětskou lež?

2.4 Dětská lež v pedagogicko-psychologické a forenzní praxi

3. Lhaní u dospělých

3.1 Frekvence a funkce lži

3.2 Genderové rozdíly při lhaní

3.2.1 Lež a internet

3.3 Vztahové hledisko

4. Lhaní jako interpersonální komunikace

4.1 Motivace, záměr a smysl lži pro mluvčího

4.1.1 Záměr lhající osoby a smysl sdělení

4.2 Neverbální, verbální, a paraverbální projevy kódování lží

4.2.1 Lež v neverbální složce komunikace

4.2.2 Lež ve verbální a paraverbální složce komunikace

4.3 Osobnostní proměnné na straně mluvčího

4.3.1 Lhaní a temperament

4.3.2 Lhaní a emoční inteligence

5. Lhaní z pohledu příjemce

5.1 Historický pohled na detekci lži

5.1.1 Prvopočátky detekce lži

5.1.2 Fyziologická detekce lži

5.1.3 Narkoanalýza a sérum pravdy

5.1.4 Od mučení k soudní porotě

5.2 Neverbální dekódování lži

5.2.1 Mimika lhajících osob

5.2.2 Gestikulace lhajících osob

5.3 Verbální vodítka k dekódování lži

5.3.1 Počítačový software a dekódování lži

5.4 Osobnostní proměnné na straně příjemce

5.4.1 Emoční inteligence a detekce lži

5.4.2 Stereotypy a detekce lži

5.4.3 Sebemonitorování a detekce lži

5.4.4 MBTI a přesnost detekce lži

5.4.5 Wizardi - osoby s nadprůměrnou dovedností odhalit lži

5.5 Detekce lži a forenzní psychologie

5.5.1 Počátky detekce lži u nás

5.5.2 Příklady výsledků zahraničních studií věnujících se detekce lži

6. Když lhaní není lhaní

6.1 Tajemství

6.2 Klepy

6.3 Amnézie

6.4 Falešné vzpomínky

6.5 Sugestibilita

6.6 Falešné přiznání

6.7 Patologické lhaní

6.7.1 Neuropsychologie patologického lhaní

Závěr

Seznam literatury

Rejstřík