Nadané děti a jejich rozvoj

Nadání je obvykle považováno za stabilní rys osobnosti, který je možno objektivně zjišťovat a jehož úroveň předurčuje budoucí profesní a studijní výsledky. Tento koncept nadání se v posledních letech stal důležitou součástí českého vzdělávacího prostředí: jsou jím ovlivňovány politiky škol a dalších vzdělávacích institucí, podílí se na výchovných a vzdělávacích postupech uplatňovaných rodiči a vyučujícími a také utváří to, jak o sobě uvažují sami žáci a studenti. Kniha analyzuje limity tohoto pohledu na nadání a představuje širší rámec založený na současných výzkumech optimálních podmínek rozvoje lidského potenciálu. Nadání je zde představeno jako jev, který je vytvářen či narušován ve vztahu dítěte s druhými lidmi. Přinejmenším stejně důležitou roli jako individuální potenciál tak hraje to, jak je tento potenciál vnímán okolím dětí i dětmi samotnými a jak je na tomto základě rozvíjen. Výsledky psychologických studií jsou v knize dokumentovány příběhy mimořádně nada

ných dětí a studentů, což předkládaným závěrům dodává na čtivosti a srozumitelnosti.

OBSAH:

Úvod

1. Nadání a nadané děti jako konstrukt

2. Nadání jako systém

2.1 Co víme o podstatě nadání: od schopností k akčním repertoárům

2.2 Stávání se nadaným: příprava jako rozvoj potenciálu

2.3 Motivace a rozvoj lidského potenciálu

2.4 Sociální faktory ohrožující úspěšný rozvoj nadání

3. Psychologické konstrukce lidského potenciálu

3.1 Nadání jako „nature“: konstrukce nadání jako vrozeného osobnostního rysu

3.2 Nadání jako „nurture“: příprava a motivace jako hlavní determinanty nadání

3.3 Tři psychologické konstrukce lidského potenciálu

4. Příběhy nadání: nadání jako zkušenost

4.1 Problematické rodičovské konstrukce nadání

4.2 Nadané děti v dospělosti a jejich motivace

4.3 Co chtějí motivované děti od svého vzdělávání?

Závěr

Literatura

Summary

Rejstřík